dnes je 23.5.2024

Input:

254/2004 Sb., Zákon o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k 1.1.2013

č. 254/2004 Sb., Zákon o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k 1.1.2013
ZÁKON
ze dne 13. dubna 2004
o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
303/2008 Sb.
(k 19.8.2008)
mění § 5 a 6; vkládá nový § 6a, nové přechodné ustanovení
281/2009 Sb.
(k 1.1.2011)
mění § 3 odst. 2 písm. a); ruší část druhou
139/2011 Sb.
(k 27.5.2011)
mění § 1 a § 4 odst. 1
428/2011 Sb.
(k 1.1.2013)
mění § 3 odst. 2 písm. c)
18/2012 Sb.
(k 1.1.2013)
mění § 6a
407/2012 Sb.
(k 1.1.2013)
§ 6a odst. 5
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Zákon o omezení plateb v hotovosti
§ 1
Účel zákona
Tento zákon určuje, kdy jsou fyzické i právnické osoby (dále jen „osoby”) povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu (dále jen „peněžní ústav”), a upravuje kontrolu dodržování této povinnosti.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) bezhotovostní platbou platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu,
b) poskytovatelem platby ten, kdo platbou uhrazuje závazek.
(2) Za platbu se pro účely tohoto zákona nepovažuje vklad peněžních prostředků v hotovosti na vlastní účet nebo na cizí účet u peněžního ústavu, nebo jejich výběr.
(3) Za platbu v hotovosti se považuje i platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny.
Bezhotovostní platby
§ 3
(1) Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné
a) navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo
b) osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí;

přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.
(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na
a) platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle daňového řádu nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
b) povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
c) platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat dávek z penzijních fondů a účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností,
d) platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,1)
e) platby určené k úschově peněz notářem,
f) platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění.
§ 4
(1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350 000 Kč (dále jen „limit”) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu2) provedena v hotovosti.
(2) Platba v české nebo jakékoliv cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu EURo směnným
Nahrávám...
Nahrávám...