2.1.9 Co už umí a jak napomáhat dalšímu vývoji - 16. až 18.
měsíc
PhDr. Daniela Sobotková, CSc., PhDr. Jaroslava Dittrichová,
CSc.
POTŘEBA POHYBOVÉ AKTIVITY
Ve věku 16-18 měsíců děti již chodí zpravidla bez problémů.
Zkoušejí také první krůčky pozadu, když si třeba tahají nějakou hračku na
kolečkách za provázek. Začínají s velkou radostí trénovat i běhání, i když je
to zatím spíše rychlá chůze. Například rády „běží“ do naší otevřené náruče,
abychom je pevně zachytili a odměnili vyhozením do výšky nebo zatočením dokola.
Rády se také schovávají a zalézají do malých prostor pod stůl nebo židle, jak
je vidět na obrázku č. 1.
Obr. 1 - Radost z lezení pod židlemi
O zálibě lezení po schodech a do výšek jsme už psali minule, stejně
tak jako o zvýšených nárocích na uhlídaní malých cvičenců. Rodiče se proto
snaží někdy omezovat pohybovou aktivitu svých dětí, což ony vnímají jako
nepříjemné rušení jejich záliby a může je to pořádně rozzlobit. Měli bychom
vědět, že rozvojem pohybové aktivity napomáháme, mimo jiné, také rozvoji
vnímání vlastního tělového schématu našeho potomka. Dítě totiž svůj pohyb
prožívá a pociťuje, má radost, že ho umí čím dál více ovládat podle svého
přání. Zdokonaluje si tím také představu o vlastním těle, svých možnostech a
pohybových dovednostech, což zároveň příznivě přispívá k jeho
sebehodnocení.
DOVEDNOSTI RUČEK A ROZUMOVÉ SCHOPNOSTI
Naši malí pokračují rovněž v procvičování pohybových dovedností
ručiček a prstíků pod zrakovou kontrolou a zdokonalují se v poznávání
prostorových vztahů a v prostorovém vnímání. Že nově získané zkušenosti jsou
pak využívány i v rozvoji rozumových schopností dětí, již snad ani nemusíme
zdůrazňovat.
Řekli jsme si minule, že děti ve věku 13-15 měsíců umějí šikovně
vypouštět z ručičky věci tak, aby je mohly někomu podat nebo je někam vložit.
Tyto dovednosti bychom měli dále rozvíjet ve formě různých her, které jsou zase
o krůček obtížnější.
Jednou z takových oblíbených her je naplňování nějaké nádoby
předměty a posléze jejich vysypávání. Dříve děti vložily např. do hrnečku
jen jednu nebo dvě kostičky, a když už se tam ocitly tři nebo dokonce čtyři,
byl to velký úspěch, a ony je s chutí hned vyndávaly ven. Nyní jsou však již
schopny tzv. sekvenční hry, kdy dokážou brát jednu kostičku po druhé a vkládat
je postupně do hrnečku, dokud tam neumístí všechny. Teprve až když je hrnek
zcela plný, kostičky vysypou, aby začaly znovu od začátku. Při věšení prádla
může maminka zaměstnat svou ratolest tím, že mu vysype vedle košíčku kolíčky na
prádlo a požádá dítko o pomoc, aby všechny naházelo zpět do košíčku.
Podobných sekvenčních her si jistě rodiče vymyslí více. Můžeme např.
zkusit, zda by náš potomek nenaplnil malou lahvičku třeba několika tabletkami
celaskonu. Je to značně náročný úkol vyžadující dobrou koordinaci pohybů ruček
a prstů při vhazování malinkých tabletek do malého otvoru lahvičky. A protože
je tabletek více, vyžaduje takový úkol značnou dávku trpělivosti a dobré
soustředění.
Stejně je tomu i při zasouvání různých tvarovaných kostek do
příslušných otvorů nebo kolíčků do dírek, jak vidíme na obrázcích 2-4, kde
holčička postupně vkládá do každého otvoru jeden kolíček. Nejenže se strefí do
malé dírky, ale umí kolíček nasměrovat kolmo, takže když ho vypustí z ručičky,
zapadne do otvoru. Někdy takový úkol zvládnou i mladší děti, ale jen s jedním
kolíčkem. Nedokážou totiž odpoutat pozornost od první dírky, kam kolíček
vložily, a snaží se i druhý kolíček dát na stejné místo, i když je již
obsazené. Případně si dalších kolíčků vůbec nevšimnou a opakovaně zastrkují a
vyndávají pouze týž kolíček. Naše holčička však umí již brát jeden kolíček po
druhém a zasunout ho vždy do prázdné dírky (obr. 2 a 3), až jsou všechny
kolíčky správně umístěny (obr. 4).
Obr. 2 – Zasouvání kolíčků začíná ...
Když se dílo nakonec povede, musí následovat velká pochvala a
radost projevená nejen nad šikovnýma ručkama dítěte, ale i nad jeho úsilím
dokončit započatý úkol. Právě takové „dotažení“ hry do úspěšného konce je
dobrou předzvěstí, že jednou bude dítě schopné dokončovat i důležitější práci.
Je to vlastně hra, která vytváří již nyní u dítěte dobré základy pro budoucí
pracovní návyky.
Obr. 3 - …a úspěšně pokračuje
Obr. 4 – Úkol je dokončen
Měli bychom s dětmi zkoušet i skládání kostek na sebe – tzv. stavění věže či komínu. Zatímco dříve se podařilo postavit na sebe 2
nebo 3 kostky, nyní už…
