2.1.3 Co už umí a jak napomáhat dalšímu vývoji - 3. a 4.
měsíc
PhDr. Daniela Sobotková, CSc., PhDr. Jaroslava Dittrichová,
CSc.
Zatímco dvouměsíčnímu miminku v lehu na zádíčkách klesala hlavička
ještě ke straně, tříměsíční děťátko ji drží stále častěji ve střední poloze. Ve
4. měsíci by měla být tato symetrická poloha už zcela běžná. Můžeme ji
podporovat tím, že zavěšujeme miminku hračky do středu nad jeho hrudníček. V
oblibě jsou různé hrazdičky se zavěšenými hračkami, které poutají pozornost.
Děťátko nejprve hračky jen pozoruje, zkoumá je očima (viz obr. 1).
Obr. 1 - Dítě pozoruje hračky na hrazdičce bez
dosahování
Postupně se začnou přibližovat k visící hračce obě ručky současně,
přičemž počátkem 3. měsíce mohou být ještě prstíky přivřeny do pěstiček (viz
obr. 2). Netrvá to však dlouho, prsty se uvolňují ze sevření a děťátko je
připraveno k trénování aktivního uchopování.
ROZVOJ SOUHRY OKO - RUKA
Zpočátku si dítě spíše sahá na své ručky a ohmatává je, ale brzy
začne dosahovat na předměty, které má nablízku. Hračka má být proto zavěšena
nad hrudníčkem tak, aby se jí při pohybu ruček dítě mohlo dotknout. Nejdříve
jsou takové doteky zcela náhodné. Záhy však děťátko získá zkušenost, že při
dotyku se hračka rozhoupe, případně vydá i nějaký zvuk. Celá situace naše
maličké zaujme a z náhodné činnosti se stává úmyslná.
Obr. 2 - Dítě začíná vztahovat ručky k hračkám na
hrazdičce
Můžeme také zkoušet vložit děťátku hračku do ruky. Nejlépe se to
daří, když se nejdříve hračkou ručky jemně dotkneme. Po tomto dotyku se obvykle
sevřené prstíky rozevřou k úchopu a po vložení hračky do dlaně se prsty opět
sevřou.
Při pohybu ruček se dostane hračka nakonec i do zorného pole dítěte.
Začíná souhra oko ruka, vedení pohybu ruček pod zrakovou kontrolou, což je
důležitý základ pro rozvoj hry a poznávání okolního světa, které děťátku
přináší radost a potěšení (viz obr. 3).
Obr. 3 - Dítě sahá po nabízené hračce oběma ručkama a hračku
uchopuje
DALŠÍ MOŽNOSTI ROZVÍJENÍ PSYCHOMOTORICKÉHO VÝVOJE
Již v tomto věku je dobré si občas vzít dítko na chviličku ke stolu
na klín tak, aby se jeho zádíčka opírala o hruď dospělého (rozhodně však dítě
neposazujte a nepodpírejte v sedu jiným způsobem). Je to pro dítě nový pohled
na svět a příležitost k novým objevům.
Zpočátku mu v této poloze nabízíme oblíbené hračky v úrovni jeho
očí. Můžeme s nimi pomalu pohybovat tak, aby oči dítěte hračku sledovaly. Pak
začneme upoutávat pozornost dítěte i k předmětům ležícím na stole nebo pomalu
se pohybujícím. Děťátko o ně zpočátku jen zavadí pohledem. Postupně se však
pohled prodlužuje. Také ručky začnou záhy jemně ohmatávat hranu stolu a později
se může objevit i snaha věc ležící na stole uchopit. Tato aktivita se však bude
rozvíjet teprve v následném věkovém období.
Když má děťátko radost z dosahování a uchopování věcí, můžeme této
hry využít pro rozvoj pohybových dovedností, které jsou velice zdravé pro jeho
další vývoj. Lákáme je např. zajímavou hračkou, aby se samo začalo natačet na
pravý i levý bok (viz obr. 4).
Obr. 4 - Dítě se natáčí na bok za hračkou
Snažíme se mu také zpříjemnit polohu na bříšku tím, že se k němu
snížíme, abychom měli své oči v úrovni očí našeho maličkého a lépe se mu tak s
námi „povídalo”. Pokud je děťátko v této poloze stabilně opřeno na předloktí,
můžeme mu např. uhýbat do stran a lákat je, aby nás sledovalo.
ÚSTA JAKO DŮLEŽITÝ ZDROJ POZNÁVÁNÍ
Na úlohu úst nesmíme zapomenout! Děťátko se učí poznávat své okolí
nejen zrakem a hmatem, ale také ústy, což někdy rodiče těžce nesou. Je to však
normální vývojový proces, který zpravidla trvá po celý první rok, i když s
věkem ustupuje do pozadí. A tak nezbývá rodičům než se smířit s tím, že jejich
maličké začíná stále s větší dokonalostí dávat do pusinky nejdříve jen prstíky,
ale záhy vše, co uchopí. O tom, že by se měly dětem dostat do ruky jen bezpečné
věci, které hned tak nespolknou, zde snad není třeba hovořit. Jinak bychom však
„ocucávání” věcí neměli bránit. Některé studie…
/img>/img>/img>/img>