Nepřístupný dokument, nutné přihlášení

Daň z příjmů

1.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Daň z příjmů

Úvodem

Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP”). ZDP je členěn tak, že je zvlášť úprava pro poplatníky fyzické osoby (§ 1 až § 16b), zvlášť pro právnické osoby (§ 17 až § 21a), následně společná ustanovení pro fyzické i právnické osoby (§ 21b až § 38fa) a na závěr zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů (§ 38g až § 38zf), která se týkají zejména mzdového účetnictví část týkající se registrační povinnosti (§ 39 až § 39b)

ZDP byl od nabytí účinnosti původního zákona, tj. od 1. 1. 1993 již cca. 150x novelizován a jeho znění je již značně nepřehledné a leckdy zmatečné. Poslední velkou novelou byl tzv. daňový balíček, tedy zákon č. 170/2017 Sb., který obsahoval přes 200 bodů změn.

Daň z příjmu fyzických osob

Z pohledu zdanění fyzických osob je podstatné, že všechny příjmy je nutné rozdělit do pěti kategorií, a to:

  1. příjmy ze závislé činnosti,
  2. příjmy ze samostatné činnosti,
  3. příjmy z kapitálového majetku,
  4. příjmy z nájmu,
  5. ostatní příjmy.

K těmto příjmům je pak nutné samostatně přiřadit výdaje, které je možné od těchto příjmů odečíst, a tak vzniká pět samostatných dílčích základů daně, resp. tolik dílčích základů daně, kolik má poplatník odpovídajících druhů příjmů. Součet těchto dílčích základů daně pak tvoří celkový základ daně poplatníka – fyzické osoby. To je zásadní rozdíl oproti základu daně právnických osob, kde se žádné jednotlivé příjmy či výnosy nerozlišují a vytváří se pouze jeden souhrnný daňový základ.

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob je možné rozdělit na dvě základní skupiny, a to na daňově rezidenty České republiky a daňové nerezidenty.

Daňoví rezidenti České republiky jsou poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, což jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. To znamená, že musí zdanit celosvětově dosažené příjmy.

Daňoví nerezidenti jsou všichni ostatní poplatníci, typicky tedy ti, kteří nemají v ČR bydliště nebo ti, kteří se zde obvykle nezdržují, případně ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tzn., že v ČR nezdaňují příjmy dosažené mimo ČR (na rozdíl od daňových rezidentů).

Příklad

Poplatník má na území ČR bydliště, v ČR vykonává podnikatelskou činnost. Kromě toho mu plyne příjem z kapitálového majetku, např. podíl na zisku v kapitálové společnosti, ze zdroje v Německu.

Protože se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky, musí v ČR zdanit jak příjem z podnikání, tak podíl na zisku, který mu plyne z Německa.

Příjmem ve smyslu zákona o daních z příjmů se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Pokud tedy fyzická osoba nějaký příjem dosáhne, je nutné zkoumat, zda je tento příjem vůbec předmětem daně (viz § 3 ZDP) a pokud je, jestli tento příjem není od daně osvobozen (zejména § 4 a § 4a ZDP). Pokud se jedná o příjem, který předmětem daně je, ale není od daně osvobozen, je nutné rozhodnout, do jakého dílčího základu daně tento příjem patří a jaké související výdaje je možné k těmto příjmům uplatnit.

Co se týká příjmů, které nejsou předmětem daně, jejich výčet je obsažen v § 3 odst. 4 ZDP, přičemž nejčastějšími případy v praxi jsou příjmy plynoucí v podobě úvěrů a zápůjček.

Příklad

Poplatník přijal bankovní úvěr na financování svého podnikání. I když je nepochybné, že se jedná na jeho straně o příjem, jedná se o příjem, který není předmětem daně. Je to vcelku logické, jedná se o příjem, který je ale poplatník povinen vrátit, takže ve skutečnosti se jedná o závazek či dluh. Splátky úvěru tak nebudou ani daňovým nákladem. Daňovým nákladem pak ale mohou být, při splnění stanovených podmínek, úroky související s tímto úvěrem.

Pozor

Obecně platí, že pokud je příjem předmětem jedné daně, potom by již neměl být předmětem daně jiné. Úmyslně je ale použit podmiňovací způsob, protože v našem daňovém systému toto bez výjimky neplatí. Příkladem může být příjem z prodeje nemovitých věcí, který je předmětem daně z příjmů (a za stanovených podmínek je od této daně osvobozen), a současně je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.

V případě poplatníků fyzických osob existuje široká skupina příjmů, které jsou sice předmětem daně z příjmů, ale jsou od této daně osvobozeny. Výčet těchto příjmů je obsažen zejména v § 4 a § 4a ZDP a poměrně obsáhlý výčet je pak také v § 6 odst. 9 ZDP, tato skupina se pak týká poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, tedy zejména zaměstnanců. A ještě jedna skupina osvobozených příjmů je vymezena v § 10 odst. 3 ZDP a týká se tedy skupiny ostatních příjmů. U většiny těchto příjmů je osvobození podmíněno splněním určitých podmínek, vždy je tedy nutné pečlivě zjišťovat a přesně číst znění zákona, zda jsou všechny podmínky splněny.

Příklad

Podnikatel prodává notebook, který vlastní 3 roky, měl jej zařazený v obchodním majetku, před dvěma lety jej z obchodního majetku vyřadil.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. c) ZDP je od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje hmotné movité věci. Toto osvobození se však nevztahuje na příjem z prodeje movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku. Protože od vyřazení notebooku neuplynulo více než 5 let, nejedná se o příjem osvobozený od daně. Příjem bude nutné zdanit, a to v rámci ostatních příjmů podle § 10 ZDP.

Naopak, v některých případech nejsou stanoveny žádné konkrétní podmínky, jedinou podmínkou je, že se jedná o stanovený příjem.

Příklad

Paní Nováková pobírá peněžitou pomoc v mateřství, příspěvek na bydlení a výživné od otce svého dítěte.

Ve všech případech se jedná o příjem osvobozený od daně, peněžitá pomoc v mateřství jako dávka z nemocenského pojištění je osvobozena od daně podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP, příspěvek na bydlení jako dávka státní sociální podpory je osvozena podle § 4 odst. 1 písm i) ZDP a výživné je příjem osvobozený od daně podle § 4 odst. 1 písm. r) ZDP.

Důležitou změnou je zrušení daně dědické a daně darovací a podřazení těchto příjmů pod daň z příjmů. V celém zákoně se zavádí pojem „bezúplatný příjem”, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak i jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. Osvobození některých těchto bezúplatných příjmů je obsaženo z pohledu fyzických osob v § 4a ZDP.

Co se týká úpravy předchozí dědické daně, z § 4a písm. a) vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu. Odkaz je nový institut v NOZ, odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva s tím, že odkazovník není dědicem. Osvobození těchto příjmů je univerzální, bez žádných dalších podmínek, a je tedy širší, než bylo v ZDDP. Důvodem je, mimo jiné, skutečnost, že výnos této daně byl velmi nízký a jeho výběr neekonomický.

Co se týká příjmů z darování, standardní případy osvobození, které obsahoval § 19 ZDDP, jsou nově obsaženy v § 10 odst. 3 písm. c) ZDP. Od daně jsou tedy osvobozeny bezúplatné příjmy

  • od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů; jedná se tedy o obdobu předchozího osvobození od darovací daně mezi osobami zařazenými do první a druhé skupiny osob,

  • od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou; i v tomto případě se jedná o osobu, která byla v předchozí úpravě ZDDP zahrnuta do druhé skupiny osob, i když se nejednalo o osobu příbuznou,

  • obmyšleného z jeho majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v některém z předchozích bodů. Pokud obmyšlený příjme plnění ze svěřenského fondu, jedná se o příjem podle § 10 ZDP (samozřejmě za situace, že obmyšlený je fyzickou osobou). Pokud ale k plnění obmyšlenému dochází mezi osobami příbuznými, tak jak je vymezuje § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, potom je toto plnění osvobozeno od daně,

  • poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v předchozích bodech,

  • nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč od téhož poplatníka, limit osvobození byl v tomto případě stanoven v souladu s částkou, která zakládá povinnost podat daňové přiznání u fyzických osob.

Ostatní bezúplatné příjmy, které nejsou vymezeny jako příjmy osvobozené od daně, budou zahrnuty do celkového základu daně. Ocenění tohoto příjmu bude provedeno v souladu s § 3 odst. 3 ZDP, tedy podle právního předpisu upravující oceňování majetku, speciální způsob ocenění je upraven pro jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opakující se plnění na dobu neurčitou, života člověka nebo delší než 5 let.

Bezúplatný příjem, který nebude osvobozen od daně, bude zpravidla součástí ostatních příjmů podle § 10 ZDP, pokud se nebude jednat o bezúplatný příjem související s příjmy ze závislé činnosti nebo s příjmy ze samostatné činnosti. V konečném důsledku tak bude bezúplatný příjem zdaněn obecnou sazbou daně, pokud se ale bude jednat o příjem podle § 10 ZDP, potom alespoň bez sociálního a zdravotního pojištění.

a) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 ZDP)

Příjmy ze závislé činnosti jsou:

a) plnění v podobě

  • 1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

  • 2. funkčního požitku, tj. příjmy např. za výkon funkce představitelů státní moci, soudců, odměny za výkon funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, spolcích, odborových organizacích, komorách atd.,

b) příjmy za práci

  • 1. člena družstva,

  • 2. společníka společnosti s ručením omezeným,

  • 3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny

  • 1. člena orgánu právnické osoby,

  • 2. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává. Typicky se může jednat o výplatu náhrady ušlé mzdy v souvislosti s pracovním úrazem, který vyplácí zaměstnanci místo zaměstnavatele pojišťovna.

Poplatníka s příjmy ze závislé činnosti ZDP označuje jako zaměstnance, plátce těchto příjmů ZDP označuje jako zaměstnavatele.

To tedy znamená, že i jednatel s. r. o. nebo např. předseda představenstva akciové společnosti je zaměstnancem pro účely ZDP a s. r. o. či a. s. zaměstnavatelem vůči těmto osobám. Tomu odpovídá také režim a postup zdanění těchto příjmů, tzn., že bude obdobný, jako je aplikován u mzdy zaměstnance.

Základem daně u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků je tzv. superhrubá mzda, tj. příjem zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel.

Příklad

Zaměstnanec pobírá měsíční mzdu ve výši 20 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen za něj odvést sociální pojištění ve výši 25 %, tj. 5 000 Kč a zdravotní pojištění ve výši 9%, tj. 1 800 Kč. Základem daně u tohoto zaměstnance bude potom částka 26 800 Kč.

Pozor

Zdanění zaměstnance probíhá měsíčně, přesněji při vyplacení či zúčtování příjmu, a konkrétní postup závisí na tom, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal či nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Podle toho jsou následně uplatňovány případné slevy na dani.

Pozor

V některých případech podléhají příjmy ze závislé činnosti zvláštní sazbě daně, tedy srážkové dani ve výši 15 %. Konkrétně se jedná o příjmy:

  • plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo

  • v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.

Druhý případ, tedy příjmy do 2 500 Kč, je významnou změnou této úpravy, kterou přinesla novela ZDP, a to s účinností od 1. 1. 2018. I nadále platí, že podmínkou uplatnění tohoto postupu je, že zaměstnanec u tohoto zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani. Takto zdaněný příjem je možné považovat za příjem již definitivně zdaněný, ovšem pokud poplatník nevyužije možnost zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání a sraženou daň započíst na svou celkovou daň.

Doplňme, že důvodem této změny je zejména eliminace případů, kdy je při existenci často zanedbatelných příjmů nutné podávat daňové přiznání. Jako limitní částka byla zvolena částka, která je v souladu s úpravou veřejného pojistného, tedy částka, do jejíž výše se zpravidla neplatí sociální pojištění a v některých případech ani pojištění zdravotní. V praxi se bude jednat zejména o odměnu za výkon funkce, odměnu plynoucí z dohody o pracovní činnosti, zaměstnání malého rozsahu, svědečné u zaměstnance atd.

b) Příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP)

Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, je

  1. příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
  2. příjem ze živnostenského podnikání,
  3. příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,
  4. podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
  5. příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
  6. příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
  7. příjem z výkonu nezávislého povolání.
Příklad

Podnikatel má v obchodním majetku zahrnutu budovu, kterou částečně využívá pro své podnikání a částečně pronajímá. Protože se jedná o příjmy plynoucí z obchodního majetku, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, nikoliv o příjem z nájmu (viz dále).

Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, výdaje mohou být buď ve skutečné, nebo paušální výši. Pokud poplatník uplatní výdaje ve skutečné výši, postupuje zejména podle § 24 a § 25 ZDP a z pohledu daňových odpisů potom podle § 26 až § 33a ZDP. Pokud uplatňuje výdaje v paušální výši, tj. procentem z příjmů, může uplatnit výdaje:

  • ve výši 80 % z příjmů v případě příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč,

  • ve výši 60 % z příjmů z živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

  • ve výši 40 % z příjmů v případě všech ostatních příjmů podle § 7 ZDP s výjimkou příjmů z nájmu obchodního majetku, v tomto případě je ale možné uplatnit paušální výdaje maximálně do výše 400 000,- Kč,

ve výši 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného do obchodního majetku, v tomto případě je ale možné uplatnit paušální výdaje maximálně do výše 300 000,- Kč,

Ve všech případech je výše paušálních výdajů omezena na hranici příjmů ve výši 1 mil. Kč za zdaňovací období.

Uplatní-li poplatník výdaje v paušální výši, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Tento způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit.

Příklad

Poplatník má příjmy z volné živnosti ve výši 750 000 Kč. Současně vykazuje skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů ve výši 500 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že paušální výdaje činí v tomto případě 60 % z příjmů, tj. 750 000 x 0,6 = 450 000 Kč, je pro poplatníka výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné výši.

Poplatník má příjmy z činnosti advokáta ve výši 3 mil Kč a související daňové výdaje ve výši1 mil Kč. Paušální výdaje v tomto případě činí 40% z příjmů, tedy 1,2 mil Kč, takže by paušální výdaje byly pro poplatníka výhodnější. Ovšem vzhledem k tomu, že výše paušálních výdajů je omezena částkou 400 tis. Kč, bude pro poplatníka výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné výši a vykázat základ daně ve výši 2 mil. Kč.

Pozor

Pokud poplatník uplatňuje daňové výdaje ve skutečné výši, je povinen vést účetnictví nebo daňovou evidenci. Daňové výdaje musí prokázat, standardně odpovídajícím dokladem.

Pokud uplatňuje výdaje v paušální výši, účetnictví nebo daňovou evidenci vést nemusí, pouze je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.

Jako zjednodušení daňového režimu může poplatník s příjmy ze samostatné činnosti využít institutu paušální daně, úprava je obsažena v § 7a ZDP. Týká se poplatníků, kteří mají příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnostenského podnikání a příjmy z podnikání podle zvláštních předpisů, a musí být splněna řada podmínek, např. výše těchto ročních příjmů do 5 mil. Kč, vykonávání činnosti bez spolupracující osoby atd. Výše daně správce daně stanoví rozhodnutím na základě výše předpokládaných příjmů a výdajů.

c) Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)

Příjmy z kapitálového majetku lze je rozdělit na dvě skupiny. První skupinou jsou příjmy, které se zdaňují zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, tyto příjmy obdrží poplatník již zdaněné a do základu daně je dále nezahrnuje. Jedná se zejména o tyto příjmy:

  • podíly na zisku z obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem, a úroky z držby cenných papírů,

  • podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného,

  • dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, dávky doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění, po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění,

  • plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení o zaplacené pojistné,

  • plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace.

Druhou skupinou příjmů z kapitálového majetku jsou příjmy, které zvláštní sazbě nepodléhají a které vlastně tvoří dílčí základ daně podle § 8 ZDP, který se uvádí do daňového přiznání. Jedná se hlavně o tyto příjmy:

  • úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček,

  • úroky z prodlení, poplatek z prodlení,

  • úroky z práva na dorovnání a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací,

  •  úroky z peněžních prostředků na účtu, které je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání,

  • úrokové a jiné výnosy z držby směnek.

Tyto příjmy tedy tvoří dílčí základ daně podle § 8 ZDP. U příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu. V ostatních případech se jedná o příjmy nesnížené o výdaje.

d) Příjmy z nájmu (§ 9 ZDP)

Dalším druhem příjmů jsou příjmy z nájmu, mezi které patří:

  • příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,

  • příjmy z nájmu movitých věcí, pokud se ovšem nejedná o příležitostný nájem, protože ten se zdaňuje podle § 10 ZDP jako ostatní příjem.

Nemůže se ale jednat o nájem majetku, který je součástí obchodního majetku, protože potom by příjmy z tohoto nájmu patřily do § 7 ZDP.

Pozor

Pokud se jedná o nájem nemovité věci, příjmy budou vždy zahrnuty do § 9, i když se bude jednat o příležitostný nájem. U nájmu movitých věcí je nutné rozlišit, zda se jedná o příležitostný nájem, či nikoliv.

Ustanovení ZDP upravující nájem se použijí i pro pacht. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Tyto výdaje mohou být uplatněny buď ve skutečné, prokázané, výši nebo v paušální výši. Pokud poplatník uplatňuje výdaje v paušální výši, tj. procentem z příjmů, může uplatnit výdaje ve výši 30 % z dosažených příjmů, ovšem do maximální výše 300 000,- Kč. V těchto paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu.

Příklad

Poplatník pronajímá komerční objekt několika nájemcům jako kanceláře. Příjmy z tohoto nájmu činní ve zdaňovacím období 450 000 Kč. Související prokázané daňové výdaje činní 90 000 Kč.

V tomto případě bude pro poplatníka výhodnější uplatnit výdaje v paušální výši 30 %, tj. 135 000 Kč. Dílčí základ daně podle § 9 tedy bude činit 315 000 Kč.

Poplatník pronajímá rekreační chatu. Příjmy z tohoto nájmu činí ve zdaňovacím období částku 2 000 000 Kč. Související prokázané daňové výdaje činí 500 000 Kč.

V tomto případě by bylo pro poplatníka výhodnější uplatnit paušální výdaje ve výši 30 %, tj. 600 000 Kč, ovšem protože částka paušálních výdajů je omezena maximální výší 300 000 Kč, výhodnější pro poplatníka budou výdaje skutečné ve výši 500 000 Kč. Dílčí základ daně podle § 9 potom bude činit 1 500 000 Kč.

Pozor

Poplatník s příjmy z nájmu nevytváří obchodní majetek ve

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.