9.3.4 Dítě a zvíře v jedné domácnosti
MUDr. Irena Kubalová
Dítě a zvíře – jdou, či nejdou tito dva členové domácnosti
dohromady? Odpověď je nejlépe nahlédnout z úhlu pohledu každé ze zúčastněných
stran. Tedy ze strany dítěte, zvířátka, rodiče a přimlouvám se ještě za pohled
očima alergologa.
ZVÍŘE
Budeme brát v úvahu jen zvířata nežijící trvale v teráriu či venku
na zahradě, ale pouze ve společné domácnosti. Co se týče drobných doma často
chovaných hlodavců, jako křeček, činčila, králíček apod., je podstatné snad jen
hledisko alergologa zmíněné níže. Samozřejmostí by mělo být, že neponecháváme v
přítomnosti dítěte tato zvířata volně pobíhat. Zůstávají tedy dva nejčastější
domácí mazlíčci, a to pes a kočka.
Kočka většinou dalšího člena domácnosti do věku, než se k ní
může přiblížit, ignoruje. Nicméně ne vždy pochopí, že postýlka, kde dítě
spinká, není jen další polštář. Záleží tedy na tom, jak rodiče dokážou světy
obou tvorů oddělit, aby kočka např. dítě ve spánku nezalehla a neudusila. Možná
větší riziko než pro dítě však představuje kočka pro matku. Pokud by se žena
rozhodla otěhotnět či je již dokonce těhotná, rozhodně by neměla přijít s
kočkou do kontaktu. Většina těchto nádherných sametových stvoření je totiž
nositelem prvoka Toxoplasma gondii. Tohoto prvoka vylučuje kočka stolicí a
pokud by se jím akutně nakazila těhotná žena, může tento parazit vyvolat těžké
postižení plodu až jeho smrt.
Zato pes se o malého tvora bude od počátku živě zajímat. Jeho
postoj je buď nepřátelský, kdy nového příchozího vnímá jako vetřelce, či si jej
vezme „pod svou ochranu“. Je velmi důležité, aby „páníček“ psovi věnoval i
nadále svoji pozornost, a předešel tak možné žárlivosti. Najděte si proto čas
na venčení i na hru.
U všech zvířátek žijících s dětmi platí, že by měla být zdravá,
očkovaná a pravidelně navštěvovat veterináře. Rovněž je nutné ohlídat, aby
lezoucí batole nejedlo či nepilo z misky určené pro domácí mazlíčky. Zvýšenou
pozornost věnujte zvířecím výkalům (WC pro zvířata by mělo být úplně mimo dosah
dítěte).
DÍTĚ
Dokud nemá dítě samo možnost pohybu, vnímá zvířecího člena
domácnosti jen jako další pohyblivý předmět; ale jedná se o předmět velmi
zajímavý. Můžete tedy nechat dítě zvířátko (zejména asi psa) pod dohledem
rodičů pozorovat. Ještě zajímavějším se čtyřnohý tvor stává ve chvíli, kdy se z
ležícího kojence stane lezoucí batole, prozkoumávající a olizující vše. Tohle
si je třeba uvědomit.
Dosud mám v živé paměti scénu, kterou jsem zažila u jedné své
kamarádky: 1,5letá holčička dolezla do pelíšku jejich „voříška“ a tam si hrála
a olizovala pískací gumová zvířátka pejska. Tohle však již bylo moc i na jeho
psí dobrácké srdce. Dítě nejprve varoval vrčením: „Tohle je mé, na to nesahej“,
a…
