dnes je 19.4.2024

Input:

Éčka v potravinách

6.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7 Éčka v potravinách

Ing. Vít Syrový

Již od počátku přechodu na běžnou stravu je třeba dávat pozor, aby organismus dítěte zbytečně nezatěžovaly chemické škodliviny. Tím lze zamezit vzniku mnoha onemocnění a problémům, které se později řeší jen velmi těžko. V obchodech se setkáváme s nepřeberným počtem potravin, přičemž mnohé jsou pro děti zásadně nevhodné. Nedáváme-li tedy pozor na to, co nakupujeme, mohou nás zaskočit jejich následné zdravotní problémy, které se nejčastěji řadí k alergiím. O nepříznivých reakcích na některé druhy potravin již zřejmě většina rodičů slyšela – patří mezi ně i běžné osypání po určitém ovoci. Je však nutné si uvědomit, že alergie není jen kopřivka. V dnešní době se setkáváme až s život ohrožujícími reakcemi, jako jsou třeba astmatické záchvaty!

CO MŮŽE ZPŮSOBOVAT NEPŘÍZNIVÉ REAKCE ?

Kromě zbytků zemědělských postřiků (např. pesticidů) mohou původní suroviny znečišťovat i další škodliviny. Mnohdy poté stačí, aby dítě jenom olízalo neumyté chemicky konzervované ovoce, a již se u něj objeví nějaké problémy. Třeba kůra citrusových plodů bývá většinou napuštěna toxickým bifenylem, který se řadí mezi kontaktní alergeny. Sušené ovoce se zase běžně stabilizuje siřičitany. Pokud je to tedy možné, měli bychom dětem dávat jen čisté a vhodně pěstované suroviny, nejlépe označené jako BIO produkty (tzn. pocházející z ekologického zemědělství).

Na kvalitu stravy výrazně působí i další zpracování. Nejvýznamnější zásahy jsou prováděny při průmyslové potravinářské výrobě, kde se k původním surovinám přidávají mnohé chemické látky, které nalezneme na obale ve „složení“, uvedené nejčastěji jako E s čísly. Jde o tzv. přídatné látky, jinak řečeno aditiva, jejichž dopad na lidský organismus je více než diskutabilní. Mezi jednotlivými přídatnými látkami je nesmírný rozdíl, a to nejen v jejich chemické struktuře, ale i z hlediska jejich zdravotního dopadu. Vždyť se mezi ně počítají látky přirozené, jako jsou vitaminy, ale také syntetické sloučeniny, jež lidskému organismu prokazatelně škodí.

KTERÁ ADITIVA JSOU POVOLENA PRO DĚTI

Zákon č. 304/2004 Sb., jenž vymezuje užití přídatných látek, jednoznačně rozlišuje, která aditiva jsou povolena pro dětskou stravu – jde jen o malý zlomek z běžně používaných látek. Zásadně jsou pro dětskou stravu zakázány všechny konzervované, uměle přibarvované a další nevhodně upravované potraviny. Z toho vyplývá, že děti do tří let by neměly jíst většinu potravin, které jedí dospělí!

Rodiče by ale měli vědět, že omezení rizikových aditiv je pouze u výrobků, na kterých se výslovně uvádí, že jsou „pro kojence a malé děti“. Nevztahuje se však na pochutiny, na jejichž obalu jsou sice namalovány dětmi oblíbené postavičky, ale jak lze zjistit z jejich složení, výrobce nebere omezení mnohých aditiv pro malé děti vůbec v úvahu. Proto je nutné, aby si rodiče sami pohlídali, co daný výrobek obsahuje.

NA CO DÁVAT NEJVĚTŠÍ POZOR

Zaměříme se alespoň na nejrizikovější potraviny, se kterými se lze setkat. Nejprve je třeba se zmínit o polotovarech, protože ty běžně obsahují různé nepříznivě působící látky. Hlavně je nutné dávat pozor na různé polévky v sáčku a další instantní potraviny. Dříve muselo být na všech výrobcích, které obsahovaly např. glutamáty (E 620 až E625), uvedeno: „Nevhodné pro těhotné ženy a děti do tří let“. Dnes už tato povinnost bohužel neplatí, takže nyní záleží hlavně na rodičích, zda si zjistí,

Nahrávám...
Nahrávám...