2.10 Indigové děti
Kateřina Pokorná
Možná že i vy máte doma dítě, které je poněkud těžce vychovávatelné a
natolik živé, že jen těžko vysvětlíte babičkám, že ho opravdu nerozmazlujete a
chyba není ve vaší výchově. Mohu vás ujistit, že nejste sami.
Čím to je, že se rodí stále více např. hyperaktivních dětí? Nebo těch,
u kterých lékaři diagnostikují lehkou mozkovou dysfunkci? Pokud si pamatuji,
nic takového před dvaceti lety nebylo. Na naší Zemi se totiž v posledních
letech opravdu spousta věcí mění. Přecházíme do věku Vodnáře. A tak se k nám na
Zemi začaly rodit děti, které jsou tomu novému věku už přizpůsobeny. Říká se
jim indigové děti, podle barvy jejich aury.
Zhruba od roku 2000 už takových dětí přichází na svět 98 %. Mají proti
nám velmi vysokou úroveň vědomí. A obvykle nás od dětství překvapují svými
názory a postoji. Ony totiž skutečně vědí daleko více než my. A otázka je,
kdo koho má vlastně vychovávat? Na tyhle děti nefunguje žádný výchovný
nátlak. Nic si z něj nedělají a vyvolá u nich naprosto opačnou reakci. Spíše
jdou do útoku. Tyhle děti sem totiž přišly proto, aby posunuly v našem vnitřním
vývoji ony nás. A jediné, k čemu chtějí své rodiče dovést, je bezpodmínečná
láska a to, aby každý v rodině dělal jen to, co skutečně chce a cítí. Pokud
tohle uskutečníte a dáte k tomu samému prostor i vašemu „indigáčkovi“, velice
mu pomůžete a obohatíte tím i sami sebe.
Indigové dítě je dokonalý indikátor situace v rodině. Pokud se
matka nebo otec v něčem přemáhají nebo dělají něco, co opravdu necítí, či lžou
sami sobě, okamžitě se dítě začne stávat víc a víc problémovým. Bude na sebe
neustále upozorňovat svým nesnesitelným chováním, nebo dokonce nemocemi. V
okamžiku, kdy se situace všech členů rodiny zase srovná na „pravou míru“,
budete mít doma to nejroztomilejší a nejrozumnější dítě na světě. A to platí v
každém věku. Od kojenců až po puberťáky! Indigové děti tohle totiž nedělají
vědomě, aby vás vychovávali nebo naštvali. S tímhle svým úkolem v podvědomí se
ony sem už prostě narodí.
Jsou to totiž, a to už od narození, duchovně velmi vyspělé
bytosti. Představte si situaci, že vás se vším, co víte a znáte a se všemi
vašimi nynějšími zkušenostmi, teď někdo samotné vysadí v pravěku mezi
neandrtálci, kteří neznají ani oheň. A řeknou vám, že od této chvíle mezi nimi
musíte žít. Jak se asi budete chovat a cítit? Nikdo vás zřejmě nepochopí, když
jim budete vysvětlovat, že maso je lepší opečené na ohni a že bouřka není boží
trest. Stanete se pro domorodce velice nepřizpůsobivými a problematickými. A
stejně tak se cítí i indigové dítě, které se narodí k vám do rodiny. Ono dokáže
už od malinka daleko lépe než my vycítit, co jepro jejich život a jejich
budoucí úkol v něm opravdu důležité, a co ne. Proto vám velmi snadno může
všechny vaše zásady a plány s jejich výchovou pěkně rozházet. A navíc to, že
jsou v tomto směru dál než my, si dobře uvědomují. Proto mají tendenci přebírat
v rodině velení. A velmi brzo vám i takový dvouletý špunt možná dá najevo, že
vůbec nic nechápete.
I když ale máte ale doma takovou „osobnost“, neznamená to, že by se
jeho názorům mělo začít podřizovat veškeré dění v rodině. Naopak. Indigové děti
se v tom našem světě docela dobře neorientují, a proto nutně potřebují, abyste
jim a jejich výchově dali jasné hranice a pravidla.
Indigové děti by měly mít vždy úplně jasno v tom, jaký je čeká režim dne. Jen tak budou mít šanci se v tomto světě vyznat. Vyhovuje jim
pevný a zavedený systém. Pokud plánujete něco, co z tohoto řádu vybočuje
(návštěva lékaře, výlet ap.), připravte na to dítě včas a na rovinu a bez
přibarvování mu řekněte, o co půjde a proč je to důležité, a případně to s ním
prodiskutujte.
Nic svému dítěti nevnucujte ani nepřikazujte. Vnímejte pozorně
každé jeho slovo a berte je jako partnera sobě rovného. Nejednejte s ním jako s
dítětem. Jen tak vás i ono přijme jako rovnocenného partnera. Vše, co mu budete
chtít vysvětlit, mu sdělujte přes své vlastní pocity. Potom to pochopí. Proto
neříkejte: „Přestaň křičet, jsi hlasitý a zlobíš.“ Raději řekněte: „Cítím se
nepříjemně, když je tady takový hluk. Celá se z toho třesu a brní mne uši.“
Uvidíte, že s tímto přístupem budete se svým dítětem vycházet daleko lépe.
Nepočítejte s tím, že se vám podaří drilem a přísnou výchovou vašeho
„indigáčka“ jakkoli zlomit. Pokud bude mít na cokoli vlastní názor, odlišný od
vašeho, dá vám to jasně najevo a nepohnete s ním žádnými prostředky. Naopak. Každý nátlak v něm vyvolá prudkou negativní reakci. Uvědomte si, že je
daleko citlivější na jakékoli energie z okolí než vy. To, co vy máte pouze v
hlavě jako myšlenku, vaše dítě intenzivně cítí.
Hrubé, přísné a špatné vedení a výchova indigového dítěte může
způsobit i tragické následky. Jistě jste slyšeli o případech, kdy dítě ve škole
obrátilo zbraň proti učiteli…
