Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Jak na daně - daň z příjmů

30.8.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

601
Jak na daně – daň z příjmů

Ing. Zdeněk Morávek

Daň z příjmů

Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“). ZDP je členěn tak, že je zvlášť úprava pro poplatníky fyzické osoby (§ 1 až § 16b), zvlášť pro právnické osoby (§ 17 až § 21a), následně společná ustanovení pro fyzické i právnické osoby (§ 21b až § 38f) a na závěr zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů (§ 38g až § 38w), která se týkají zejména mzdového účetnictví.

ZDP byl od nabytí účinnosti původního zákona, tj. od 1. 1. 1993 již víc než stokrát novelizován a jeho znění je již značně nepřehledné a leckdy zmatečné.

Daň z příjmu fyzických osob

Z pohledu zdanění fyzických osob je podstatné, že všechny příjmy je nutné rozdělit do pěti kategorií, a to:

1. příjmy ze závislé činnosti,

2. příjmy ze samostatné činnosti,

3. příjmy z kapitálového majetku,

4. příjmy z nájmu,

5. ostatní příjmy.

K těmto příjmům je pak nutné samostatně přiřadit výdaje, které je možné od těchto příjmů odečíst, a tak vzniká pět samostatných dílčích základů daně, resp. tolik dílčích základů daně, kolik má poplatník odpovídajících příjmů. Součet těchto dílčích základů daně pak tvoří celkový základ daně poplatníka – fyzické osoby. To je zásadní rozdíl oproti základu daně právnických osob, kde se žádné jednotlivé příjmy či výnosy nerozlišují a vytváří se pouze jeden souhrnný daňový základ.

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob je možné rozdělit na dvě základní skupiny, a to na daňové rezidenty České republiky a daňové nerezidenty.

Daňoví rezidenti České republiky jsou poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, což jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. To znamená, že musí zdanit celosvětově dosažené příjmy.

Daňoví nerezidenti jsou všichni ostatní poplatníci, typicky tedy ti, kteří nemají v ČR bydliště nebo ti, kteří se zde obvykle nezdržují, případně ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tzn., že v ČR nezdaňují příjmy dosažené mimo ČR (na rozdíl od daňových rezidentů).

Poplatník má na území ČR bydliště, v ČR vykonává podnikatelskou činnost. Kromě toho mu plyne příjem z kapitálového majetku, např. podíl na zisku v kapitálové společnosti, ze zdroje v Německu. Protože se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky, musí v ČR zdanit jak příjem z podnikání, tak podíl na zisku, který mu plyne z Německa.

Příjmem ve smyslu zákona o daních z příjmů se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Pokud tedy fyzická osoba nějaký příjem dosáhne, je nutné zkoumat, zda je tento příjem vůbec předmětem daně (viz § 3 ZDP) a pokud je, jestli tento příjem není od daně osvobozen (§ 4 a § 4a ZDP). Pokud se jedná o příjem, který předmětem daně je, ale není od daně osvobozen, je nutné rozhodnout, do jakého dílčího základu daně tento příjem patří a jaké související výdaje je možné k těmto příjmům uplatnit.

Obecně platí, že pokud je příjem předmětem jedné daně, potom by již neměl být předmětem daně jiné. Úmyslně je ale použit podmiňovací způsob, protože v našem daňovém systému toto bez výjimky neplatí. Příkladem může být příjem z prodeje nemovitých věcí, který je předmětem daně z příjmů (a za stanovených podmínek je od této daně osvobozen), a současně je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.

V případě poplatníků fyzických osob existuje široká skupina příjmů, které jsou sice předmětem daně z příjmů, ale jsou od této daně osvobozeny. Výčet těchto příjmů je obsažen zejména v § 4 a § 4a ZDP a poměrně obsáhlý výčet je pak také v § 6 odst. 9 ZDP, tato skupina se pak týká poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, tedy zejména zaměstnanců. A ještě jedna skupina osvobozených příjmů je vymezena v § 10 odst. 3 ZDP a týká se tedy skupiny ostatních příjmů. U většiny těchto příjmů je osvobození podmíněno splněním určitých podmínek, vždy je tedy nutné pečlivě zjišťovat a přesně číst znění zákona, zda jsou všechny podmínky splněny.

Podnikatel prodává notebook, který vlastní 3 roky, měl jej zařazený v obchodním majetku, před dvěma lety jej z obchodního majetku vyřadil.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. c) ZDP je od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje hmotné movité věci. Toto osvobození se však nevztahuje na příjem z prodeje movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku. Protože od vyřazení notebooku neuplynulo více než 5 let, nejedná se o příjem osvobozený od daně. Příjem bude nutné zdanit, a to v rámci ostatních příjmů podle § 10 ZDP.

Důležitou změnou je zrušení daně dědické a daně darovací a podřazení těchto příjmů pod daň z příjmů. V celém zákoně se zavádí pojem „bezúplatný příjem“, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak i jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. Osvobození některých těchto bezúplatných příjmů je obsaženo z pohledu fyzických osob v § 4a ZDP.

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 ZDP)

Příjmy ze závislé činnosti jsou:

a) plnění v podobě:

  • příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

  • funkčního požitku,

b) příjmy za práci:

  • člena družstva,

  • společníka společnosti s ručením omezeným,

  • komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny:

  • člena orgánu právnické osoby,

  • likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Poplatníka s příjmy ze závislé činnosti ZDP označuje jako zaměstnance, plátce těchto příjmů ZDP označuje jako zaměstnavatele.

Základem daně u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků je tzv. superhrubá mzda, tj. příjem zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel.

Zaměstnanec pobírá měsíční mzdu ve výši 20 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen za něj odvést sociální pojištění ve výši 25 %, tj. 5 000 Kč a zdravotní pojištění ve výši 9 %, tj. 1 800 Kč. Základem daně u tohoto zaměstnance bude potom částka 26 800 Kč.

Zdanění zaměstnance probíhá měsíčně, přesněji při vyplacení či zúčtování příjmu, a konkrétní postup závisí na tom, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal či nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Podle toho jsou následně uplatňovány případné slevy na dani.

Pokud zaměstnanec dosáhne za kalendářní měsíc u zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce, který nepřevýší částku 10 000 Kč a současně se jedná o zaměstnance, který u tohoto zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani, je tento příjem samostatným základem daně pro zdanění srážkovou daní ve výši 15 %. Takto zdaněný příjem je možné považovat za příjem již definitivně zdaněný, ovšem počínaje rokem 2014 už tomu tak být nemusí, protože v souladu s § 36 odst. 7 ZDP má poplatník možnost zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání a sraženou daň započíst na svou celkovou daň. Tato skutečnost má význam zejména u těch poplatníků, kteří by jinak nevyužili odpovídající slevy na dani, např. studenti.

Příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP)

Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, je:

a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b) příjem ze živnostenského podnikání,

c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku,

e) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

f) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

g) příjem z výkonu nezávislého povolání.

Podnikatel má v obchodním majetku zahrnutu budovu, kterou částečně využívá pro své podnikání a částečně pronajímá. Protože se jedná o příjmy plynoucí z obchodního majetku, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, nikoliv o příjem z nájmu (viz dále).

Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, výdaje mohou být buď ve skutečné, nebo paušální výši. Pokud poplatník uplatní výdaje ve skutečné výši, postupuje zejména podle § 24 a § 25 ZDP a z pohledu daňových odpisů potom podle § 26 až § 33 ZDP. Pokud uplatňuje výdaje v paušální výši, tj. procentem z příjmů, může uplatnit výdaje:

  • ve výši 80 % z příjmů v případě příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

  • ve výši 60 % z příjmů z živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

  • ve výši 40 % z příjmů v případě všech ostatních příjmů podle § 7 ZDP s výjimkou příjmů z nájmu, v tomto případě je ale možné uplatnit paušální výdaje maximálně do výše 800 000 Kč,

ve výši 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného do obchodního majetku, v tomto případě je ale možné uplatnit paušální výdaje maximálně do výše 600 000 Kč, Ve všech případech je výše paušálních výdajů omezena na hranici příjmů ve výši 2 mil. Kč za zdaňovací období.

Uplatní-li poplatník výdaje v paušální výši, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti.

Poplatník má příjmy z volné živnosti ve výši 750 000 Kč. Současně vykazuje skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů ve výši 500 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že paušální výdaje činí v tomto případě 60 % z příjmů, tj. 750 000 x 0,6 = 450 000 Kč, je pro poplatníka výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné výši.

Pokud poplatník uplatňuje daňové výdaje ve skutečné výši, je povinen vést účetnictví nebo daňovou evidenci. Daňové výdaje musí prokázat, standardně odpovídajícím dokladem.

Pokud uplatňuje výdaje v paušální výši, účetnictví nebo daňovou evidenci vést nemusí, pouze je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.

Pokud poplatník uplatní paušální výdaje u příjmů podle § 7 nebo § 9 ZDP a součet dílčích základů, u kterých byly paušální výdaje uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže uplatnit slevu na druhého z manželů a nemůže ani uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti. Poplatník tak bude muset v těchto případech dobře spočítat a zvolit tu variantu, která je pro něj výhodnější.

Podnikatel vlastní obytný dům, který pronajímá jednotlivým nájemcům. Obytný dům je součástí jeho obchodního majetku. Příjmy z tohoto nájmu činí 970 000 Kč a související daňové výdaje potom 120 000 Kč. Předpokládejme, že jiné zdanitelné příjmy v příslušném zdaňovacím období již nemá.

Pokud poplatník využije paušální výdaje ve výši 30 %, tj.  291 000 Kč, což je nepochybně výhodnější, než skutečné výdaje ve výši 120 000 Kč, nemůže tento poplatník případně uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované děti. Dílčí základ daně, u kterého byly uplatněny paušální výdaje, tvoří 100 % celkového základu daně.

Z hlediska absolutní výše paušálních výdajů je ale tento postup možný, protože hranice 600 000 Kč překročena nebude.

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)

Příjmy z kapitálového majetku lze rozdělit na dvě skupiny. První skupinou jsou příjmy, které se zdaňují zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, tyto příjmy obdrží poplatník již zdaněné a do základu daně je dále nezahrnuje. Jedná se zejména o tyto příjmy:

  • podíly na zisku z obchodní korporace a úroky z držby cenných papírů,

  • podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného,

  • dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, dávky doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění, po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění,

  • plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení o zaplacené pojistné,

  • plnění ze zisku svěřenského fondu.

Druhou skupinou příjmů z kapitálového majetku jsou příjmy, které zvláštní sazbě nepodléhají a které vlastně tvoří dílčí základ daně podle § 8 ZDP, který se uvádí do daňového přiznání. Jedná se hlavně o tyto příjmy:

  • úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček,

  • úroky z prodlení, poplatek z prodlení,

  • úroky z práva na dorovnání a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací,

  •  úroky z peněžních prostředků na účtu, které je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání,

  • úrokové a jiné výnosy z držby směnek.

Tyto příjmy tedy tvoří dílčí základ daně podle § 8 ZDP. U příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu. V ostatních případech se jedná o příjmy nesnížené o výdaje.

Příjmy z nájmu (§ 9 ZDP)

Dalším druhem příjmů jsou příjmy z nájmu, mezi které patří:

  • příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,

  • příjmy z nájmu movitých věcí, pokud se ovšem nejedná o příležitostný nájem, protože ten se zdaňuje podle § 10 ZDP jako ostatní příjem.

Nemůže se ale jednat o nájem majetku, který je součástí obchodního majetku, protože potom by příjmy z tohoto nájmu patřily do § 7 ZDP.

Pokud se jedná o nájem nemovité věci, příjmy budou vždy zahrnuty do § 9 ZDP, i když se bude jednat o příležitostný nájem. U nájmu movitých věcí je nutné rozlišit, zda se jedná o příležitostný nájem, či nikoliv.

Ustanovení ZDP upravující nájem se použijí i pro pacht. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Tyto výdaje mohou být uplatněny buď ve skutečné, prokázané výši nebo v paušální výši. Pokud poplatník uplatňuje výdaje v paušální výši, tj. procentem z příjmů, může uplatnit výdaje ve výši 30 % z dosažených příjmů, ovšem do maximální výše 600 000 Kč. V těchto paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu.

Ostatní příjmy (§ 10 ZDP)

Ostatní příjmy jsou určitou „zbytkovou“ kategorií, kam se zahrnují ty příjmy, které nepatří do žádného z předchozích dílčích základů daně. Typicky tam patří příjmy z prodeje nemovitých věcí, movitých věcí, cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku, ale nesplňují podmínky pro osvobození a nově také bezúplatné příjmy. Obecně musí být splněny dvě podmínky:

  • těmito příjmy dochází ke zvýšení majetku poplatníka,

  • nejde o příjmy podle § 6 až § 9 ZDP.

Základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. V rámci těchto příjmů je nutné posuzovat jednotlivé druhy příjmů odděleně, mezi jednotlivými druhy příjmů nelze kompenzovat ztráty a zisky, pouze v rámci jednoho druhu příjmů.

Poplatník v příslušném zdaňovacím období prodal pozemek za 700 000 Kč, který pořídil za 500 000 Kč. Současně ve stejném zdaňovacím období prodal osobní automobil za 120 000 Kč, automobil pořídil za 150 000 Kč. Ani jeden příjem nesplňuje podmínky pro osvobození podle § 4 ZDP, nejedná se o majetek, který by byl součástí obchodního majetku.

Příjmy z prodeje nemovitých věcí je jeden druh příjmů a příjmy z prodeje movitých věcí je další druh příjmů. Ztrátu z prodeje automobilu jako movité věci není možné kompenzovat se ziskem z prodeje pozemku jako nemovité věcí, základ daně podle § 10 ZDP proto činí 200 000 Kč. Ztráta z prodeje automobilu se nezohledňuje.

Celkový základ daně

Celkový základ daně poplatníka, který je fyzickou osobou, se zjistí jako součet jednotlivých dílčích základů daně. Pro stanovení celkového základu daně je možné vymezit tato základní pravidla:

  • základ daně se stanovuje vždy za zdaňovací období, kterým je u fyzických osob vždy kalendářní rok,

  • pokud má fyzická osoba více druhů příjmů, je celkový základ daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů; dílčí základy daně mají často rozdílné daňové režimy,

  • do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené a příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně (srážkovou daní), ovšem s výjimkou ustanovení § 36 odst. 7 ZDP,

  • daňovou ztrátu, tj. takovou, o kterou je možno snížit celkový základ daně, je možné dosáhnout pouze v souvislosti s příjmy ze samostatné činnosti (dílčí základ daně podle § 7 ZDP) a v souvislosti s příjmy z nájmu (dílčí základ daně podle § 9 ZDP). Uplatnění daňové ztráty ale výrazně prodlužuje prekluzi práva doměřit daň v souladu s § 38r ZDP,

  • dílčí základ daně u ostatních příjmů (§ 10 ZDP) nesmí být záporný (tj. nelze dosáhnout ztráty), dílčí základ daně u závislé činnosti (§ 6 ZDP) je vždy kladný a stejně tak dílčí základ daně u příjmů z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),

  • případnou daňovou ztrátu je možné uplatnit u součtu dílčích daňových základů podle § 7 až § 10 ZDP, nelze tedy ztrátou snižovat dílčí základ daně vytvořený podle § 6 ZDP.

Nezdanitelné částky u fyzických osob

Poplatník, který je fyzickou osobou, má možnost si od základu daně odečíst ještě některé další položky, které dále umožňují legálně snížit jeho daňovou zátěž. Jedná se zejména o nezdanitelné částky, které jsou upraveny v § 15 ZDP a týkají se výhradně fyzických osob.

Nezdanitelnými částkami jsou:

  • poskytnutá bezúplatná plnění na stanovené účely,

  • úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, použité na financování bytových potřeb,

  • příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,

  • pojistné na soukromé životní pojištění,

  • členské příspěvky odborové organizaci,

  • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Poskytnutá bezúplatná plnění

ZDP v této souvislosti používá pojem bezúplatná plnění, ale i např. z nového pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že se jedná především o dary. Dary obecně jsou vždy nedaňovým nákladem, a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, ale za stanovených podmínek je možné je uplatnit jako nezdanitelné části základu daně. Těmito podmínkami jsou skutečnosti, že musí být poskytnuty vyjmenovaným osobám, na vyjmenované účely, a odečíst lze pouze stanovenou finanční hodnotu.

V případě poskytnutí vyjmenovaným fyzickým osobám je potom účelem zejména financování příslušných zařízení, v případě poživatelů invalidního důchodu nebo nezletilých dětí závislých na péči jiné osoby potom na zdravotnické prostředky, rehabilitační a kompenzační pomůcky a majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, a to za podmínek blíže stanovených v úpravě § 15 odst. 1 ZDP.

Aby bylo možné hodnotu bezúplatného plnění jako nezdanitelnou část základu daně uplatnit, musí být splněny minimální a maximální hranice:

  • úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně anebo musí činit alespoň 1 000 Kč; spojka anebo znamená, že postačí splnění jedné podmínky. Posuzuje se úhrnná hodnota bezúplatných plnění, nikoliv jednotlivá plnění, proto je možné bezúplatná plnění menší hodnoty pro tyto účely sčítat,

  • v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně,

  • jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč. Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

Poplatník fyzická osoba má za zdaňovací období roku 2016 základ daně ve výši 450 000 Kč. Tato fyzická osoba poskytla dar škole se sídlem na území ČR na její vzdělávací činnost ve výši 8 000 Kč.

Je splněno, že dar jako bezúplatné plnění je poskytnut právnické osobě se sídlem na území ČR na financování školství, je splněno, že úhrnná hodnota bezúplatných plnění činí alespoň 1 000 Kč (2 % ze základu daně překročeny nejsou, ale splnění jedné podmínky postačuje), maximálně lze odečíst 15 % ze základu daně, tj. v tomto případě 67 500 Kč, tato částka překročena není. Jako nezdanitelná částka bude tedy uplatněn dar ve výši 8 000 Kč, základ daně bude činit 442 000 Kč.

Úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru

Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: