Jak sdělovat kritiku
Druhy kritiky:
1) Konstruktivní
2) Destruktivní
Zásady zdravé kritiky:
-
kritika má být oprávněná, přiměřená, přijatelná a přínosná,
-
chválit na veřejnosti, kritizovat spíše mezi čtyřma očima,
-
pokud možno pochválit to, co je dobré, teprve potom
kritizovat,
-
ukázat, jak by mělo vypadat správné jednání, správný výsledek,
-
kritizovat jen jednu skutečnost, být věcný a konkrétní, nikoliv
osobní, nepoužívat neurčitá tvrzení a absolutizující hodnocení,
-
kritizovat (jednat) klidně, nevzrušeně, bez hněvu; jde-li to,
přátelsky (konstruktivně) kritiku uzavřít.
Od kritiky ke zpětné vazbě:
-
Nazvete-li kritiku zpětnou vazbou, ztupíte ostří a vyjdete na
cestu vyváženého pohledu.
-
Zhodnocení by mělo obsahovat upozornění na silné stránky
zaměstnance a na cestu k nápravě.
-
Ostrá kritika vytváří atmosféru strachu a velmi rychle zlikviduje
kreativní náladu zaměstnance.
-
To, jak zaměstnanci kritiku přijmou, závisí ve velké míře také na
jejich míře sebevědomí.

Reakce na chybu zaměstnance KLASICKÁ:
-
KRITICKY: Jak jste něco takového mohl udělat?
-
ÚTOČNĚ: Teď vypadáme oba jako pitomci!
-
KRITICKY: Takhle si představujete dobře odvedenou
práci?
-
ÚTOČNĚ: No tohle je vysloveně školácká chyba! Znova ta
stejná!
Odpověď zaměstnance:
-
Špatně zpracovaný úkol se bude opravovat s krajní nechutí.
-
Následující úkol bude dělat s obavami, co se stane, pokud v něm
udělá sebemenší chybu.

Rekce na chybu
…