dnes je 2.12.2022

Input:

Kdy učit na nočník?

6.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.2 Kdy učit na nočník?

Miroslava Samoelová

Rodiče si často kladou otázku, kdy je vhodné začít učit dítě na nočník. Názory se různí, v dobách dnešních babiček se začínaly vysazovat děti velmi brzy a to mnohdy drastickými metodami, jako bylo dlouhodobé přivazování k nočníku a nucení sedět na nočníku, dokud dítě nevykonalo potřebu.

„Potřeba“ to ovšem byla skutečně jen v uvozovkách, alespoň pro dítě, které vůbec nepotřebovalo. Dítě, které v roce nechodilo na nočník, se považovalo téměř za zaostalé.

Proti tomu dnes stojí všeobecně přijímaný názor, že by se mělo začít s učením hygieně až kolem jednoho, někdy až kolem dvou let s tím, že dítě dříve není schopno ovládat svěrače.

Mimo tento hlavní proud však stále více získává oblibu tzv. bezplenková komunikační metoda (BKM). Nemá nic společného s dřívější metodou nuceného vysazování na nočník a není ani ničím novým, protože je „odkoukaná“ od přírodních národů, které plenky nepoužívají. Jde o posílení neverbální komunikace mezi rodiči a dítětem, vypozorování signálů, probuzení intuice. Na rozdíl od nuceného vysazování podporuje sebedůvěru dítěte a radost z toho, že mu někdo rozumí.

S touto metodou se sice začíná obvykle do tří měsíců věku miminka, ale protože v této době pravděpodobně již zkoušíte své děťátko učit hygieně, je dobré pochopit hlavní principy, které jsou důležité i pro starší děti.

Bezplenková metoda vychází z toho, že si miminko již od samého narození je vědomo vyměšování a tuto potřebu dává najevo. To, že miminko zpočátku nerado čůrá do plínky, je možné pozorovat na tom, že vykoná potřebu v každé vhodné příležitosti, která se mu naskytne. Rodiče se diví, že chtěli miminko zkontrolovat, jestli nemá mokrou plínku a jen ho rozbalili, ono se vyčůralo nebo vykakalo. To samé bývá na kontrolách u lékaře. Těchto situací je dobré u dítěte využít. Nedokáže sice zpočátku ovládat aktivně svěrače, ale pociťuje potřebu, kterou dává najevo pláčem, kroucením se, škytáním, zmlknutím během jídla nebo jinak. V tuto chvíli, pokud na tuto potřebu nereagujeme a necháme děťátko vykonat ji do plenky, učíme ho tím, že je to tak správné. Přestože je to dítěti zpočátku obvykle nepříjemné, zvykne si a přestane dávat potřebu najevo, případně se ohlásí, až když má plnou plínku (ale některé děti nedělají ani to).

Při bezplenkové metodě na potřebu reagujeme, dítě rozbalíme a podržíme např. nad nějakou nádobou (dokud nesedí, tak v klubíčku opřené zádíčky o nás) a doprovodíme domluveným zvukem napodobujícím čůrání nebo tlačení. Dítě se postupně, většinou kolem třetího čtvrtého měsíce, naučí vydávat specifický zvuk (nebo jiný projev), pokud potřebuje vyměšovat, stejně jako již vydává rozdílné zvuky pro hlad, únavu, usínání, bolení bříška apod. Učí se tím také svěrače vědomě uvolnit a posléze i chvíli vydržet, než přinesete nočník nebo je rozbalíte, i když zpočátku jen krátce. Použijte nějaké slovo, např. „vydrž, počkej, ještě ne“, kterému sice dítě nerozumí, ale časem pochopí, že toto slovo znamená, že za chvíli bude moci. To je důležité, protože je velký rozdíl, jestli vůbec nereagujete a nebo jestli dítěti dáte najevo, že víte, že se mu chce a že to půjde za chvíli (až ho rozbalíte, až přinesete nočník apod.).

Pokud jste bezplenkovou metodu nepoužívali a začínáte děťátko učit na nočník, je potřeba brát v potaz, že to již není první učení,

Nahrávám...
Nahrávám...