Materiály a barvy vhodné do dětského pokoje

9.2.6 Materiály a barvy vhodné do dětského pokoje

Ing. arch. Andrea Dítětová

• Nejčastěji se v současné době nábytek do dětských pokojů vyrábí z masivního dřeva, a to ze smrkového nebo borovicového. Přírodní dřevo působí v interiéru hřejivě a velkou výhodou je, že ho můžeme kombinovat s libovolnými barvami. Dřevo ve své přírodní podobě zaručuje zdravotní nezávadnost. Dává také možnost po několika letech nadměrného zatížení dětským zacházením celý povrch přebrousit a znovu nalakovat.

  

• Často využívaným materiálem v dětských pokojích je lamino. Výrobci těchto dřevotřískových desek nabízejí velké množství dezénů dřeva a barev. Velkou předností lamina je jeho mechanická odolnost. Materiál je možno opatřit tzv. ABS hranami, což je v dětských pokojích velkou výhodou, protože nehrozí odlepení, odštípnutí apod. Nábytek z lamina je také snadno omyvatelný.

• V dětských pokojích se můžeme setkat i s nábytkem z dýhovaných desek nejrůznějších dřevin, převážně ve světlých odstínech (javor, jasan, bříza). I když tento materiál poskytuje širokou škálu výběru dřevin, přesto jeho použití v dětském pokoji pro malé děti příliš nedoporučuji vzhledem k vyšším pořizovacím nákladům a možnému poškození. Středoškolák už kvalitu takového nábytku ocení více.

• Při výčtu materiálů nesmíme zapomenout na tzv. lakované MDF desky. Jedná se o dřevotřískové desky stříkané polyuretanovým lakem v libovolném odstínu. Desky lze dobře tvarovat, můžeme využít zaoblené hrany apod. Výhoda spočívá také v tom, že desky lze přestříkat, a tím úplně změnit pokoj.

Nevhodným materiálem pro dětské pokoje je sklo, a to hlavně z důvodu nebezpečí úrazu. Pokud chceme nábytek odlehčit, je vhodnou alternativou akrylát PERSPEX. Pro bezpečnost zvláště malých dětí je nutné volit nábytek stabilní, nejlépe s oblými hranami. Samozřejmě je možné opatřit ostré hrany plastovými kryty.

Doporučuji zvolit v pokoji pro nábytek jeden typ dřeva (popř. lamina s dezénem dřeva) a toto dřevo kombinovat s barvou. Barevné části nábytku nám zajistí barevné lamino nebo širší škálu barev a případnou celkovou změnu barevnosti docílíme použitím lakovaných MDF desek. Nemusí zůstat pouze u barvy jedné, jak je možno vidět na fotografiích realizací.

Pokud nemáte odvahu experimentovat s barvami a obáváte se, že se vám barevný nábytek „okouká“, nebojte se pořídit nábytek pouze v dezénu světlého přírodního dřeva. Barevnost dětskému pokoji dodáváme hračkami, textiliemi a nejrůznějšími doplňky. Jednoduchou změnou těchto doplňků a malbou na stěně pak docílíme odlišného vzhledu pokoje, když dítě povyroste a jeho preference se změní.

Hravou a veselou atmosféru dodají dětskému pokoji tapety, které navíc zeď ochrání před poškozením v prostoru, kde si dítě hraje, za postelí nebo za stolkem pracovním stolkem.Tapeta se lepí většinou do výšky kolem 1 metru od podlahy a lze ji ukončit tapetovou bordurou. Tapetu je možno také sladit se závěsem nebo povlečením.

JAKOU BARVU JE NEJVHODNĚJŠÍ ZVOLIT PRO DĚTSKÝ POKOJ?

Děti do 6 let upřednostňují základní barvy (modrá, červená, žlutá, zelená). V pozdějším věku se mezi oblíbené dostávají pastelové odstíny barev.

Při volbě barev buďte uvážliví. Příliš výrazné barvy mohou malé miminko znepokojit a bránit mu v klidném spánku. Vhodnější je volit tlumenější barvy na velkých plochách (stěna, nábytek, popř. podlaha) a ostřejší barvy použít pouze v detailech na doplňcích k oživení celkového dojmu.

Ve větší míře (podlaha, stěny, velké plochy nábytku) by se v pokoji měly objevovat maximálně 3 barvy, přičemž přírodní barvu dřeva a bílou barvu považujeme za neutrální, protože přirozenou snahou člověka je barevná harmonie.

V PRAXI TO MŮŽE ZNAMENAT:

• -> dvě barvy na stěně a jedna na nábytku, podlaha neutrální (dezén dřeva)
• -> barevná podlaha, dvě barvy na stěně a nábytek z přírodního dřeva apod.

V pokoji se nám samozřejmě může objevit celá škála dalších barev, ale pouze v doplňcích, na textiliích apod.

KOMBINACE BAREV:

• Ladit barvy tón v tónu není v dětských pokojích vhodné.

• Mnohem lépe bude působit kombinace doplňkových barev, tzn. těch, které leží na opačné straně barevného spektra. Barevné spektrum, resp. barevný kruh, znázorňuje vztahy jednotlivých barev. Můžeme vyjít například od žluté, která je nahoře, a po směru hodinových ručiček se přes oranžovou, červenou, fialovou a modrou dostaneme k zelené a od ní zase zpátky k žluté. Kombinací doplňkových barev v barevném spektru dosáhneme největšího kontrastního účinku. Doplňkové barvy se vzájemně zvýrazňují. Navzdory tomu, že dvě vzájemně se doplňující barvy se k sobě hodí, při jejich použití je nutno dbát na kvantitu. Jejich použití na plochách shodné velikosti vedle sebe může vytvářet zneklidňující efekt. Dominuje-li však pouze jedna z těchto barev a její doplňková barva se objevuje jen na menší ploše (skupina nábytku, textilie), pak celkový dojem bývá příjemný. Doplňkovými barvami jsou například: žlutá – modrá, červená – zelená, oranžová – modrozelená, fialová – žlutozelená atd.

• Kombinace dvou sousedních barev v barevném spektru si již žádá citlivější přístup. Ne každá barva se totiž snáší se svojí sousední …