6.5
Odklad školní docházky
Bc. Lucie Štěpánková
Požadavky školní práce vyžadují, aby dítě bylo na takovém stupni vývoje, jaký mu umožní úspěšně a bez mimořádných obtíží zvládat školní povinnosti. Za vhodný věk pro vstup do základní školy se v České republice obecně považuje hranice šesti let. Také zákonem stanovená povinná školní docházka začíná pro všechny děti, které do 31. srpna dovrší šest let.
V § 36 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon), se hovoří o plnění povinnosti školní docházky takto:
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
Některé děti však ani po dosažení potřebného věku nejsou "školsky zralé". Rodič anebo zákonný zástupce má právo požádat o odklad nástupu do školy o jeden školní rok. V závažném případě, např. u závažných forem zdravotního znevýhodnění, je možno odklad prodloužit ještě o jeden rok, nejdéle však do osmi let věku dítěte, dosaženého do 31. 8. příslušného kalendářního roku.
Zákonné předpisy
Rodiče mají povinnost dostavit se k zápisu s dítětem, které dosáhne šestého roku věku, v době od září do konce srpna příslušného školního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zápis do základní školy se koná vždy v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku. V rámci zápisu by měla škola informovat rodiče o možnosti odkladu školní docházky v odůvodněných případech. Většinou však rodiče tuto možnost již znají a podnikají kroky k její realizaci.
Podmínky pro udělení odkladu školní docházky upravuje v § 37 školský zákon, ve znění pozdějších předpisů.
K žádosti odkladu školní docházky stačí doporučení odborného lékaře nebo posudek psychologického vyšetření ve školském poradenském zařízení. Stále však není brána do úvahy možnost využití informací z pedagogické diagnostiky, zpracovávané učitelkami mateřských škol, přestože v době tvorby zákona tyto návrhy zaznívaly. Učitelka mateřské školy má ve srovnání s pracovníky z odborných zařízení i pediatry značné výhody, jelikož většinou zná dobře nejenom dítě, ale i jeho rodinu. Prostředí mateřské školy jí umožňuje sledovat dítě v přirozených situacích, dostatečně dlouhou dobu a v různých podmínkách.
Rozhodnutí požádat o odložení školní docházky je zcela v kompetenci zákonného zástupce dítěte. Pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum, pediatr, logoped, popř. jiný odborný pracovník může pouze poradit a vyjádřit svůj názor. Žádost o odklad školní docházky podává rodič písemně, se všemi přílohami, statutárnímu zástupci základní školy - řediteli(ce), podle novelizovaného školského zákona, nejpozději do 31. 5. příslušného roku. Protože se jedná o výkon státní správy, rozhoduje ředitel ve správním řízení. To znamená, že po shromáždění všech podkladů a zvážení důvodů žádosti, musí vydat písemné rozhodnutí k žádosti a doručit je zákonnému zástupci dítěte do vlastních rukou.
Příčiny odkladu školní docházky
Pro rozhodování o zralosti dítěte pro školu je nejpodstatnější hledisko dětského vývoje. Při rozhodování by se mělo vycházet z toho, v jakém vývojovém stadiu nebo na jakém vývojovém stupni se dítě nachází. Dítě by tedy nemělo nastupovat do školy příliš brzo, ale také ne příliš pozdě. Všechno má svá úskalí. Když nastoupí dítě do školy příliš brzy, může dojít k určitým duševním poruchám i k narušení tělesného vývoje. Na druhé straně, pokud by dítě nastoupilo do školy příliš pozdě, tak síly, které má v určitém věku k dispozici, pak vlastně leží ladem, a tím zakrňují, nerozvíjí se. Ani jeden extrém není dobrý. Každé dítě má při vstupu do školy jedinečné vědomosti a zkušenosti, dosahuje určitého stupně vývojové zralosti, kterým se liší od jiných dětí, a jeho podmínky k učení mohou být též diametrálně odlišné. Nastoupí-li dosud nepřipravené, nezralé a nezpůsobilé dítě do běžné, tradiční školy, nedovede se s novými nároky správně a přiměřeně vyrovnat. Některé děti bývají po příchodu ze školy nadměrně unavené až vyčerpané, protože vyučování pro ně znamená příliš velkou zátěž. U jiných dětí vyvolává nová školní situace místo radostného očekávání úzkostné stavy a strach, trému. Děti ráno vstávají s úzkostí, do školy jdou se strachem, mívají poměrně často ranní žaludeční a střevní obtíže. Někdy se narušují již vytvořené návyky, dítě se opětovně začne pomočovat, špatně usíná, mívá děsivé sny, mohou se objevit poruchy chování, zvyšuje se náchylnost k různým onemocněním. Často mívají horší školní prospěch, než odpovídá jejich schopnostem. U lehce školsky nezralých dětí nebývají obtíže tak silné a obvykle se během docházky do školy upraví. Výrazně školsky nezralé děti však mívají značné a v důsledku předčasného nástupu do školy vážnější a dlouhodobé potíže. U takových dětí je ohrožen nejen zdárný průběh počátku školní docházky, ale i pozdější výsledky školní práce a dokonce i tělesné a duševní zdraví dítěte. Neúspěchy ve škole vyvolávají často odpor ke škole a vzdělání vůbec. Tak předčasné zahájení školní docházky ovlivňuje nepříznivě vlastně celý další průběh života člověka.
Valentová, L. (in Kolláriková, Z., Pupala, B., 2001, s. 221, 222) uvádí čtyři varianty neuspokojivé školní připravenosti:
1. Děti výrazně retardované, u nichž psychická struktura osobnosti výrazně zaostává za úrovní a proporcemi normy. Jedná se o úplnou nezralost a nepřipravenost pro vstup do (primární) základní školy.
U této skupiny nastávajících školáků se jedná o děti, jejichž mentální předpoklady vzdělavatelnosti jsou sníženy tak, že nebudou moci přes dobré vývojové podmínky a…
