dnes je 5.7.2022

Input:

Pohybová výchova dítěte

6.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.5 Pohybová výchova dítěte

Hana Škubalová

Veškeré prožívání děti projevují celým svým tělem. Když se radují, máchají rukama, skáčou apod. Když se vztekají, mrští o zem celým svým tělem. Dospělý naopak většinu podnětů zpracovává ve své hlavě. Skrze pohyb děti poznávají svět, zažívají samy sebe, rozvíjí vše potřebné pro svůj vývoj – vůli, cítění i myšlení.

Při jakémkoli pohybu je činnost mozku a celé nervové soustavy velmi výrazná. Rozvíjí se zpracování impulzů, řešení úkolů, rozhodování, překonávání překážek aj. Změny v prostoru působí na rovnovážné ústrojí, podporováním jemné motoriky se rozvíjí řeč atd. Pohybem děti pěstují i svou pocitovost. Gestikou vyjadřují své nálady a vztahy k ostatním. Učí se konat a ovlivňovat své okolí. Pohyb je pro děti zdrojem poznání, komunikace, vřazování se do společnosti.

BUĎTE VZOREM

Hlavní silou učení u dětí cca do 7 let je nápodoba. Nikdy ničeho dobrého nedosáhnete, budete-li dítě do cvičení nutit. Těžištěm rozvoje by měla být aktivita rodiče, kterého dítě může napodobit.

Pohyb rodiče by měl být smysluplný, ne hraný pro dítě. Můžete se ráno protáhnout při józe nebo být aktivními sportovci, ale stejně tak působí, když doma uklízíte, vaříte či se zabýváte ručními pracemi. Je to pro dítě dokonce cennější, když pracujete v jeho přítomnosti, než když si s ním často hrajete.

Pro vše živé je typické: pohyb, rytmus a proměna. Z těchto tří procesů dítě získává životní sílu, rozvíjí své smysly. Co z pohybu, rytmu a proměny dítě získá do sedmi let, z toho potom čerpá po celý život. Domácí práce jsou z tohoto hlediska pro vývoj dítěte velmi přínosné. Procesy vaření, úklidu aj. provázejí proměny při přípravě, samotné činnosti i úklidu. Ale jsou také rytmické, např. když vaříte každý den nebo pokud perete v určitý den apod. Čím více děti budou mít zažitý rytmus (jak během dne, tak také týdne či roku), tím budou silnější. A samozřejmě vše doprovází pohyb. Pokud dítě vidí rodiče sedět u počítače, televize, ale i u knihy, žádný z těchto tří procesů nezažívá. Pasivní činnosti rodičů nevedou k rozvoji životních sil dítěte.

NECHTE DÍTĚ HRÁT SI SVÉ VLASTNÍ HRY

Než nějaká speciální cvičení, cviky či hry, je mnohem přínosnější ponechat dítě samo sobě – své vlastní volné hře. Tou dítě rozvíjí svoji všestrannost a samostatnost. Měření výkonnosti pětiletých dětí v základních dovednostech, jako jsou běh, hod, skok do dálky apod., ukázala, že nejlépe na tom byly děti, které rodiče nechávali denně si venku hrát bez dozoru.

ZÁJMOVÉ KROUŽKY A VYPLNĚNÍ VOLNÉHO ČASU

Přání a očekávání rodičů by neměla dítě zahltit. Dítě si ale musí především volně hrát. Vždy je třeba dítě pozorovat a zvolit pro ně vhodnou míru těchto organizovaných činností. Při volné hře dítě rozvíjejí mnohem více svou tvořivost a představivost, chuť poznávat a učit se, chuť konat a měnit své okolí. Ve hře s ostatními dětmi rozvíjejí sociální kontakty, komunikační dovednosti, umění se prosadit, ale i si pomáhat a sdílet. Naopak tam, kde je cílem výkon, kde je tlak na soutěživost, roste mezi dětmi agresivita a rivalita.

ŠKOBRTNUTÍ DŮLEŽITÁ PRO ŽIVOT

Důležité je nechat dítě zažívat hranice, které tvoří okolní svět, neboli zpětnou vazbu jejich

Nahrávám...
Nahrávám...