dnes je 5.10.2022

Input:

Poznávání dítěte jako východisko pro individuální přístup

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.3.5
Poznávání dítěte jako východisko pro individuální přístup

PhDr. Vlasta Šmardová

 

Individuální přístup chápeme jako přizpůsobení výchovného vlivu potřebám dítěte.

Pokud na dítě máme větší požadavky, než jakým může vyhovět vzhledem ke svým možnostem (tj. svým mírám), bude se bránit (plakat, vztekat se, utíkat, odmítat, rezignovat,...). Jestliže naopak stimuly budou příliš malé (kupř. nedostatečná podnětnost u mimořádně nadaného dítěte), nepodpoříme jeho růst a dítě bude hledat jiné možnosti náhradního uspokojení (některé z těchto dětí potom bývají označovány jako hyperaktivní, svéhlavé, vyvolávající nadměrnou pozornost).

V rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání jsou mimo jiné zakotveny základní principy, které se týkají již zmíněného individuálního přístupu:

  • akceptovat přirozená vývojová specifika dětí předškolního věku a důsledně je promítat do obsahu, forem a metod jejich vzdělávání,

  • umožňovat rozvoj a vzdělávání každého jednotlivého dítěte v rozsahu jeho individuálních možností a potřeb,

  • zaměřit se na vytváření základů klíčových kompetencí dosažitelných v etapě předškolního vzdělávání,

  • důležitým úkolem předškolního vzdělávání je vytvářet předpoklady pro pokračování ve vzdělávání tím, že za všech okolností budou maximálně podporovány individuální rozvojové možnosti dětí - tak bude každému dítěti umožněno dospět v době, kdy opouští mateřskou školu, k optimální úrovni osobního rozvoje a učení, resp. k takové úrovni, která je pro dítě individuálně dosažitelná,

  • na základě dlouhodobého a každodenního styku s dítětem i jeho rodiči může předškolní vzdělávání plnit i úkol diagnostický, zejména ve vztahu k

Nahrávám...
Nahrávám...