Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Sociální a zdravotní pojištění

31.8.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

801
Sociální a zdravotní pojištění

JUDr. Jan Přib

Pojistné na sociální pojištění

Pojistné na sociální pojištění zahrnuje pojistné na sociální zabezpečení (kterým se rozumí pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Všichni poplatníci však neplatí vždy všechny tyto odvody; zaměstnavatelé platí pojistné na sociální zabezpečení (tj. pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zaměstnanci platí pojistné na důchodové pojištění a osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a pokud se přihlásily k účasti na nemocenském pojištění (nemocenské pojištění je pro osoby samostatně výdělečně činné dobrovolné), též pojistné na nemocenské pojištění. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se neplatí nikdy samostatně, nýbrž vždy spolu s pojistným na sociální zabezpečení (u zaměstnavatelů) nebo s pojistným na důchodové pojištění (u osob samostatně výdělečně činných).

Pojistné na sociální pojištění je příjmem státního rozpočtu. Pojistné na důchodové pojištění se přitom vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu. Případné přebytky, kdy v kalendářním roce příjmy z pojistného na důchodové pojištění převýšily výdaje na dávky důchodového pojištění, se stávají součástí státních finančních aktiv, v jejichž rámci se vedou zvlášť a mohou být použity jen se souhlasem Poslanecké sněmovny ve prospěch důchodového pojištění.

Poplatníci pojistného na sociální pojištění

U pojistného na sociální pojištění se rozlišují dva pojmy, a to poplatníci pojistného a plátci pojistného. Poplatníkem pojistného na sociální pojištění (tj. pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) jsou jednak zaměstnanci, jednak jejich zaměstnavatelé. Pojem „poplatník pojistného” vyjadřuje, na čí úkor (tj. z příjmů kterých osob) se pojistné platí. Pojem „plátce pojistného” vyjadřuje, kdo pojistné odvádí (tj. technicky zabezpečuje odvod pojistného). Zaměstnanci si pojistné sami nevypočítávají ani neodvádějí; tyto povinnosti plní jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatel tedy vypočítává a odvádí pojistné za každého svého zaměstnance a dále za sebe. Zaměstnavatel je tedy jak poplatníkem pojistného, tak jeho plátcem; zaměstnanci jsou pak jen poplatníky pojistného.

Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.

Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou tito zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, pokud sjednaná částka příjmu z jejich zaměstnání činí aspoň 2 500 Kč měsíčně (u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce platí specifické podmínky účasti na nemocenském pojištění). V některých případech však vzniká účast na nemocenském pojištění, i když nejsou splněny tyto podmínky; pokud zaměstnanec vykonává zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, v němž není splněna podmínka sjednání příjmu ve stanovené výši), je nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky příjmu aspoň 2 500 Kč.

Poplatníky pojistného na sociální pojištění jsou i poživatelé důchodů z důchodového pojištění, tj. pracující důchodci (včetně starobních důchodců). Pro pracující důchodce nejsou stanoveny žádné odchylky, a to ani v sazbě pojistného.

Výše pojistného na sociální pojištění

Výše pojistného na sociální pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovací základ zaměstnance i zaměstnavatele se zjišťuje za rozhodné období, jímž je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (jedná se o příjmy uvedené v § 6 ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 ZDP. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaměstnanec používá služební automobil i pro soukromé účely; cena tohoto automobilu byla 500 000 Kč. Podle § 6 odst. 6 ZDP se považuje za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny automobilu, tj. částka 5 000 Kč za kalendářní měsíc, a tato částka se započítá do základu daně z příjmů fyzických osob. Pro účely pojistného na sociální pojištění se tato částka 5 000 Kč považuje za zúčtovaný příjem (jsou splněny podmínky pro hodnocení této částky za zúčtovaný příjem; není přitom rozhodné, že tuto částku zaměstnavatel neúčtuje jako svůj náklad nebo úbytek prostředků, nýbrž pouze uvádí pro daňové účely na mzdovém listu zaměstnance), a proto se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se však nezahrnují tyto příjmy (které přicházejí v úvahu u obchodních společností a družstev):

  • náhrada škody podle zákoníku práce,

  • odstupné a další odstupné, poskytované na základě zvláštních právních předpisů,

  • věrnostní přídavek horníků,

  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

Pro vyměřovací základ zaměstnance ani pro vyměřovací základy zaměstnavatele není stanovena minimální výše.

Sazby pojistného činí u zaměstnavatele:

  • 25 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Sazby pojistného činí u zaměstnanců 6,5 % z vyměřovacího základu (jedná se jen o pojistné na důchodové pojištění).

Při stanovení pojistného se uplatňují jen uvedené celkové (úhrnné) sazby a další členění se již neuplatňuje, tj. zaměstnavatel zvlášť neuvádí, kolik odvádí na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Zaměstnavatel má v roce 2017 čtyři zaměstnance v pracovním poměru. Za daný kalendářní měsíc zúčtoval zaměstnanci A částku 38 500 Kč, zaměstnanci B částku 35 680 Kč, zaměstnanci C částku 31 275 Kč a zaměstnanci D částku 2 837 Kč, neboť zaměstnanec D v měsíci pracoval jen tři dny a po zbytek měsíce byl dočasně práce neschopen a pobíral náhradu mzdy a nemocenské. Pojistné na sociální pojištění u zaměstnance A činí 2 503 Kč (tj. 38 500 x 0,065), u zaměstnance B 2 320 Kč (tj. 35 680 x 0,065), u zaměstnance C 2 033 Kč (tj. 31 275 x 0,065) a u zaměstnance D 185 Kč (tj. 2 837 x 0,065; nemocenské ani náhrada mzdy se do vyměřovacího základu nezahrnuje). Pojistné na sociální pojištění u zaměstnavatele činí 27 073 Kč (tj. 108 292 x 0,25 a výsledek se zaokrouhlí směrem nahoru; částka 108 292 představuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců A, B, C a D). Celkem tedy zaměstnavatel odvede za daný kalendářní měsíc 34 114 Kč na pojistném na sociální pojištění, z toho 7 041 Kč jako pojistné placené jeho zaměstnanci a 27 073 Kč jako pojistné placené zaměstnavatelem. Částka 27 073 Kč představuje náklad zaměstnavatele, který musí vynaložit na pojistné na sociální pojištění z důvodu zaměstnávání zaměstnanců A, B, C a D (vedle nákladů na mzdy zaměstnanců); částka 27 073 Kč představující pojistné zaplacené zaměstnavatelem přitom představuje výdaj zaměstnavatele pro daňové účely.

Od roku 2008 je zaveden maximální vyměřovací základ pro zaměstnance. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na sociální pojištění je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Průměrnou mzdou se pro účely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, rozumí částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. V roce 2017 je maximálním vyměřovacím základem částka 1 355 136 Kč, v roce 2016 to byla částka 1 296 288 Kč. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ, liší se postup podle toho, byl-li zaměstnanec v kalendářním roce zaměstnán u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné, přičemž se tento maximální vyměřovací základ v kalendářním roce zjišťuje jen z příjmů zaměstnance u jednotlivého zaměstnavatele (tj. u každého zaměstnavatele zvlášť, a to jen z příjmů, které zaměstnavatel zúčtoval). Částka příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, z níž zaměstnanec odvedl pojistné, neboť u zaměstnavatele nedosáhl maximálního vyměřovacího základu, se zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnavatele, i když z hlediska zaměstnance se bude jednat o přeplatek, který bude zaměstnanci na jeho žádost vrácen.

Odvod pojistného na sociální pojištění

Zaměstnanci sami pojistné na sociální pojištění nevypočítávají ani neodvádějí; tyto úkony za ně provádí zaměstnavatel, který je též odpovědný za správný výpočet pojistného a jeho odvod. Pojistné na sociální pojištění odváděné za zaměstnance srazí zaměstnavatel z příjmů zaměstnance, které mu zúčtoval. Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z tohoto příjmu srazit pojistné z důvodu, že příjem není v peněžní formě. Zaměstnavatel je povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaměstnavatel zaplatil. Tato úprava znamená, že má-li v kalendářním měsíci zaměstnanec příjem započitatelný do vyměřovacího základu, musí být za tento měsíc uhrazeno pojistné, které de facto zálohuje zaměstnavatel.

Zvláštní postup platí též v případě osob, u nichž se účast na nemocenském sleduje zvlášť v jednotlivých kalendářních měsících. Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu (zaměstnání malého rozsahu je vymezeno v § 7 ZNP) nebo v němž skončilo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském pojištění, se považuje za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, dosáhl výše zakládající účast na nemocenském pojištění v tomto měsíci.

Zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to bez ohledu na stanovený termín výplaty mezd a platů za kalendářní měsíc. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Pojistné se platí v české měně na příslušný účet příslušné správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb. Za den platby pojistného se považuje den, kdy bylo uskutečněno připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Jde-li o částku nepřevyšující 10 000 Kč placenou v jednom kalendářním dni, lze pojistné zaplatit v hotovosti též zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pověřenému přijímat pojistné.

Nebylo-li pojistné zaplaceno včas anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je zaměstnavatel povinen platit penále. Sazba penále činí obecně 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den trvání dluhu.

Podle zákona č. 589/1992 Sb. lze ve stanovených případech uložit zaměstnavateli též pokutu.

Zaměstnavateli lze uložit pokutu v těchto případech:

  • nepředložení stanoveného tiskopisu (tj. „Přehledu”) ve stanovené lhůtě, popř. tento tiskopis byl vyplněn nesprávně,

  • neoznámení podání návrhu na zrušení plátce pojistného a jeho likvidaci nebo na prohlášení konkurzního řízení nebo vyrovnacího řízení pro účely splátkového režimu,

  • nepoužívání stanovených tiskopisů,

  • nevystavení potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, pokud zaměstnanec o toto potvrzení požádal.

OSVČ jako poplatníci pojistného na sociální pojištění

Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely důchodového a nemocenského pojištění a pro účely placení pojistného považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost, a osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok jen tehdy, byla-li v tomto roce účastna důchodového pojištění. Účast na důchodovém pojištění se zjišťuje za každý kalendářní rok zvlášť. Účast osoby samostatně výdělečně činné na důchodovém pojištění závisí na tom, zda se vykonává hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce vždy účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Výše příjmu ze samostatné výdělečné činnosti není při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti rozhodná.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávala po celý rok 2017 hlavní samostatnou výdělečnou činnost a dosáhla příjmu z této činnosti po odpočtu výdajů 37 500 Kč. Vzhledem k tomu, že v roce 2017 byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost, vznikla v tomto roce účast na důchodovém pojištění, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu ze samostatné výdělečné činnosti.

Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Hodnoty všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu vyhlašuje vláda nařízením. Pro rok 2017 činí na základě nařízení vlády č. 325/2016 Sb. výše všeobecného vyměřovacího základu 27 156 Kč (tj. základu za rok 2015) a výše přepočítacího koeficientu 1,0396.

Pro rok 2017 je rozhodnou částkou částka 67 756 Kč (tj. 2,4 x 27 156 x 1,0396). Bude-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2017 a dosáhne příjmu z této činnosti po odpočtu výdajů aspoň ve výši 67 7546 Kč, bude za rok 2017 povinně účastna důchodového pojištění. Pro rok 2016 rozhodná částka činila 64 813 Kč.

Výše pojistného na důchodové pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné platí jednak pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jednak zálohy na toto pojistné a příspěvek. Pojistné (včetně příspěvku) se platí z vyměřovacího základu, zatímco zálohy na pojistné se platí z měsíčního vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím pro zjištění vyměřovacího základu je kalendářní rok. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovacím základem pro pojistné je částka, kterou osoba samostatně výdělečně činná určí, ne však méně než stanovené procentní nebo pevné minimum a více než stanovené pevné maximum.

Procentní sazba, v níž se stanoví nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných pro pojistné (procentní minimum vyměřovacího základu), činí 50 % daňového základu.

Daňovým základem osob samostatně výdělečně činných se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 ZDP z příjmů podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23 ZDP.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonává samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2017 a tato činnost má charakter hlavní činnosti. Daňový základ za rok 2017 bude činit 326 520 Kč. Vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti bude za rok 2017 nejméně částka 163 260 Kč (tj. 326 520 x 0,5).

Absolutní minimální vyměřovací základ v pevné částce (pevné minimum vyměřovacího základu) je upraven zvlášť pro výkon hlavní a zvlášť pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, jsou-li tyto činnosti vykonávány jako jediné v kalendářním roce. Vychází se z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro účely záloh stanoveného pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost a pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, který se vynásobí počtem měsíců výkonu příslušné samostatné výdělečné činnosti (po odpočtu vyloučených kalendářních měsíců).

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávala v roce 2017 hlavní samostatnou výdělečnou činnost od 10. února, kdy zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti, do konce roku 2017. Od 31. července do 25. září 2017 pobírala tato osoba samostatně výdělečně činná nemocenské (po celý měsíc však jen v srpnu 2017, tj. po jeden měsíc). Vyměřovací základ za rok 2017 bude činit nejméně 67 520 Kč (tj. 10 x 6 752); k měsícům leden a srpen se nepřihlíží.

V případě souběhu výkonu hlavní i vedlejší samostatné výdělečné činnosti v rámci jednoho kalendářního roku (pokud vedlejší samostatná výdělečná činnost založila účast na důchodovém pojištění) se bude vycházet ze složeného vyměřovacího základu, tj. z dílčích absolutních vyměřovacích základů stanovených zvlášť pro hlavní a zvlášť pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Vyměřovací základ může činit nejvýše stanovené maximum (maximální vyměřovací základ). Od roku 2008 je maximální vyměřovací základ i pro osoby samostatně výdělečně činné stanoven prostřednictvím příslušného násobku průměrné mzdy.

Maximální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění osoby samostatně výdělečně činné je stanoven jednotně pro osoby samostatně výdělečně činné s hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činností a činí čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy.

Zvláštní postup platí pro určení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění v případě souběhu činnosti osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla v kalendářním roce též zaměstnancem (nerozhodno, zda postupně nebo souběžně) a součet úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné (stanovený v roce 2017 ve výši 1 355 136 Kč), sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Vyměřovací základ zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením, které vystavil zaměstnavatel.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávala v roce 2017 též zaměstnání v pracovním poměru. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné (tj. 50 % daňového základu) dosáhl 1 400 000 Kč. Úhrn vyměřovacích základů ze zaměstnání činí 500 000 Kč. Protože součet těchto vyměřovacích základů (tj. 1 400 000 + 500 000 = 1 900 000) přesáhl maximální vyměřovací základ 1 355 136 Kč, sníží se vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné o částku 544 864 Kč (tj. 1 900 000 – 1 355 136 = 544 864), takže vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné bude činit jen 855 136 Kč (tj. 1 400 000 – 544 864 = 855 136).

Sazba pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti činí celkem 29,2 % (z toho sazba pojistného na důchodové pojištění činí 28 %). Pojistné na důchodové pojištění se stanoví za kalendářní rok, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění (není přitom rozhodné, zda se jedná o povinnou nebo dobrovolnou účast).

Pojistné určené z vyměřovacího základu podle výše uvedených zásad se stanoví vždy, s tím, že v případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná platila zálohy na pojistné, se provádí zúčtování pojistného se zálohami. V případě, že vypočtené pojistné za kalendářní rok je vyšší než úhrn záloh zaplacených za tento rok, je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit doplatek na pojistném; pokud by úhrn záloh byl vyšší než pojistné, jedná se o přeplatek na pojistném, který bude osobě samostatně výdělečně činné vrácen.

Zálohy na pojistné se platí měsíčně a stanoví se z měsíčního vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ se upravuje v závislosti na tom, platí-li zálohy na pojistné osoba samostatně výdělečně činná s hlavní samostatnou výdělečnou činností nebo osoba samostatně výdělečně činná s vedlejší samostatnou výdělečnou činností.

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné z měsíčního vyměřovacího základu:

  • za kalendářní měsíc, ve kterém se dobrovolně přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění,

  • za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém dosáhla příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění z titulu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a dosažení stanovené hranice rozhodného příjmu, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě dosažení příjmu po odpočtu výdajů v uvedené výši trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění,

  • za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.

Minimální měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 % průměrné mzdy.

Minimální měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh na pojistné považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, činí nejméně 10 % průměrné mzdy.

Odvod pojistného na důchodové pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny podat přehled o příjmech a výdajích nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měly podat daňové přiznání, a to na stanoveném tiskopisu okresní správě sociálního zabezpečení. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, uvádí v tomto přehledu též údaje o skutečnostech zakládajících hodnocení samostatné výdělečné

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: