Táto, pojď si hrát (11-12 měsíců)

7.4.1 Táto, pojď si hrát (11-12 měsíců)

MUDr. Irena Kubalová

Děti by si hrály celý den, a tak chvíle, kdy má čas i tatínek, jsou nadšeně očekávány všemi potomky. Je tedy třeba toto očekávání nezklamat a přijít zase s nějakou novou, pro dítě objevnou a jeho schopnostem a zájmu přiměřenou zábavou.

1. Všechny ratolesti milují zvuky, zejména když se na jejich vyluzování mohou podílet! Tatínek na chvíli oželí precizní naladění své kytary a může ukázat malému, jak báječně lze drnkat o struny, ať už rukou či nějakou tyčinkou. Vděčné bývají píšťalky všeho druhu, stačí opakovaně ukázat, že do té zvláštní tubičky je třeba fouknout. To je pak radosti, když malý šikulka dokáže písknout. Vhodné jsou i bubínky, v tomto věku již dítě můžeme učit nejen plácání ručičkou, ale vyluzovat ony dunivé tóny pomocí paličky, kostičky, prostě na co si tatínek troufne.

2. Hry s míčem již má jistě tatínek s juniorem „v krvi“, přišel tedy čas na vyšší odbornou, na basketbal. Při troše trpělivosti lze s dítkem „nacvičit“ hru: já ti pošlu míček, ty ho chytneš a hodíš do košíčku, který stojí na židličce, stolečku apod.

3. Děti začínají milovat všechny skrýše, a tak tatínek pomůže vybudovat nějakou opravdu tajemnou za křeslem, třeba s pomocí osušek či krabic, kam může objevitel kdykoliv zaplout a kam se dá ledacos uloupeného ze světa dospělých schovat. Skrýš nám poslouží hlavně při hře na schovávanou. Dítě již dobře leze a hrozně rádo se nechá honit. Pak se utíká schovat do skrýše, kam na něj tatínek může udělat jen „ kuk “, protože do chráněného území samozřejmě žádný dospělák nesmí. Milí tatínkové, zkuste si úlohu s robátkem také vyměnit a nechte se na chvíli honit vy, uděláte tím velkou radost. „Tak i já dokážu dohonit a chytit tátu!“

4. S předchozí hrou souvisí trošku i ta následující. Hra na kuk, ale obráceně. Dítě v tomhle věku již touží samo provozovat nějakou legraci a je pro něj velmi osvěžující, že vás dokáže rozesmát. Nechte dítko skrýt se za závěs a počkejte, až samo odhrne jeho okraj; to jste nečekali, to jste se lekli, co? To je legrace. Potomek brzy pochopí, že tím, jak na vás koukne, vyvolá smích a radost. Je prima ho podporovat také slovně, např. „Kde je Pepíček? Kam se asi schoval?“ Dítě již velmi dobře chápe obsah slov, i když je ještě není schopno samo reprodukovat a má z vašeho hledání velkou legraci.

   
5. Můžete si zkusit vytvořit společný rituál. Jakmile přijde táta z práce, je vždy něco nového překvapivého ukryto v krabici, či šuplíku u dveří. Stačí drobnost, kterou tatínek najde cestou z práce list, kaštan, kamínek apod. Dítě je ve fázi objevů a brzy si na tuhle hru zvykne a bude se na návrat tatínka z práce těšit ještě víc: Vždyť na něj pokaždé…