Táto, pojď si hrát (9-11 měsíců)

7.4 Táto, pojď si hrát (9-11 měsíců)

MUDr. Irena Kubalová

Jak zapojit tatínky do her s malým dítětem? Tatínkové své ratolesti milují, velmi rádi je vidí, ale často neví, co si po určité chvíli dál s dítětem počít. Hráli by si, ale jak? Učili by svou ratolest nějaké dovednosti, aby bylo brzo vidět, po kom je potomek tak šikovný, ale jak na to? Typické maminkovské, babičkovské „A jak dělá pejsek? - Hafi haf.“ většinu tatínků vůbec nebaví. Zkusíme tedy nabídnout pár tipů na společné hrátky, které by těšily obě strany.

1. Dítěti nabídneme dva větší předměty, každý do jedné ruky, a až je uchopí, nabízíme třetí, který prostě nelze k těm předešlým už do ručiček přibrat. Dítě se naučí, že jednu věc musí nejprve pustit, aby mohlo získat třetí. Co je pro nás samozřejmostí, je pro některá miminka dlouhá cesta a v tomto věku je vhodné „vzdání se jednoho předmětu“ trénovat.

   

2. Děti rády vyhazují věci z koše ven, ale je dobré je i učit dávat věci dovnitř. K tréninku se výborně hodí např. kovová mísa či jiná nádoba se znějícím dnem, které po dopadu hračky vydá zvuk. Můžeme dítěti nejprve sami ukazovat, jak kostičky do mísy hážeme, a každý pád ještě doprovázet hlasitým „bum“. Děti se radují z hluku a začnou po tatínkovi házení dovnitř opakovat. Pokud má hra úspěch, můžou tatínkové učit potomka přehazovat kostičky z jedné mísy do druhé.

3. Jak procvičovat s potomkem jemný úchop? Na tenký provázek přivážeme jezdící autíčko, kočičku atd., opakovaně ukážeme, jak lze provázkem předmět přitáhnout, a pak necháme dítě, aby to zkoušelo samo. Úspěch oceňujeme aplausem, budeme tak motivovat k zopakování činnosti.

4. Máte hračku, která po zmáčknutí tlačítka hraje a vám již leze na nervy? Zkuste využít její přednosti a učte batole hledat, co nevidí. S úspěchem lze použít i budík. Zvonící předmět ukryjeme např. pod šátek a slovně povzbuzujeme k hledání: “Kde je …?“

   Učíme tak potomka, že když něco nevidí, ještě to neznamená, že to není. Získaná zkušenost se bude hodit, až si maminka bude potřebovat odběhnout např. ke kadeřnici. Dítě bude lépe chápat, že to, že maminku nevidí, neznamená, že již není.

5. Také už se váš malý lezec dostane na gauč, ale neví, jak dolů? Tak to musí tatínek k němu a opakovaně předvádět, že nikoliv střemhlav po hlavičce, ale zády, nejprve nožičky dolů … Kdykoliv se tak batole sesune dolů, třeba i s vaší částečnou pomocí, je třeba hlasitě chválit. Chce to čas a trpělivost.

6. Dítě se postupně učí pít z hrnku s pítkem či bez pítka, a tak nastal čas si přiťuknout s tatínkem, tuhle dovednost může otec učit svou ratolest třeba ve vaně, kde nelze polít půl obýváku, a oba si mohou takhle „pěkně zařádit“.

7. Tatínek – neúnavný stavitel – může z kostek stavět věže, které lze hezky bourat, a nebo náročnější stavbičky - třeba tunel, kterým lze…