Technika Loci - metoda místa

V úvodu dnešní lekce jsem Vám slíbila divy. Vybrala jsem proto dvě paměťové techniky, které mi můj slib pomohou naplnit. Obě patří k asociativně obrazovým metodám, tzn. že v sobě zahrnují jak faktor asociace, tak vizualizace.

Loci technika (locus =lat. místo) je zřejmě královnou mezi mnemotechnikami. Bývá připisována Simonidovi z Ceosu, který byl jedním z nejobdivovanějších lyrických básníků starého Řecka (556-468 př.n.l.). Ke zrodu této metody se váže legenda, podle níž si Simonides díky svému pozorovacímu talentu dokázal zapamatovat tváře všech lidí ve spojení s konkrétními místy, na nichž seděli na hostině před tím, než se v hodovní síni zřítil strop. Dílem náhody se jako jediný zachránil a mohl tak identifikovat, kdo se stal obětí tragédie.

Pochopil, že ve spojení s místem (paměťovým stanovištěm) si lze zapamatovat mnohem víc informací. Techniku později hojně využíval např. římský filozof a řečník Cicero, který si na paměťové trase, jíž prý nejčastěji bývala jedna z nejstarších částí Říma – Forum Romanum, pomyslně navěšoval osnovy svých přednášek. Chrámy, sloupy, sochy a oblouky, které se na něm nacházely, mu sloužily jako paměťová stanoviště.

Zapomenutá a znovuobjevená technika nalézá skvěle uplatnění i dnes. Její tajemství tkví v tom, že dochází k vytváření asociací MÍSTO…