dnes je 6.7.2022

Input:

Věkově smíšené skupiny a jejich vliv na rozvoj dítěte

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2.2
Věkově smíšené skupiny a jejich vliv na rozvoj dítěte

PaedDr. Jana Havlová

 

Volba metod a přístupy k dětem jsou úzce spojeny s odpověďmi na otázky:

  • K jakým cílům má moje práce směřovat?

  • S jakými dětmi pracuji?

  • Jaké mají tyto děti vlastnosti? Atd.

Pokud pracujeme s předškolními dětmi (myšleny jsou všechny děti docházející do mateřské školy), víme, že se tyto děti chovají jinak než dospělí. Jinak myslí a jinak prožívají svůj každodenní život. Jak uvádí Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV), mají svá specifika, která jsme povinni respektovat a jim přizpůsobovat svůj styl práce.

Jde o období v životě člověka, které není pouhou přípravou na život, na základní školu, ale o neopakovatelné a svérázné období, které má pro život jednotlivce smysl, má své potřeby, své zvláštnosti. Své zvláštnosti má i společnost, do které se děti postupně začleňují a která je jiná než ta, ve které vyrůstali jejich vychovatelé. Je částečně postavena na jiných hodnotách a klade na jedince jiné požadavky, než předpokládali jejich vychovatelé. Vychovatel, který podvědomě přenáší do své práci prožitky a zkušenosti "svého“ předškolního období, je musí modifikovat na potřeby dětí vyrůstajících do jiné společnosti.

Z kruhu rodiny, které je pro dítě věkově smíšenou (neboli heterogenní) skupinou dospělých, někdy i starších sourozenců, postupně dítě přechází do skupin dalších. Setkává se se širší rodinou, dětmi na pískovišti, v mateřských centrech... Dítě vnímá okolní společnost jako věkově smíšenou a je o pro něj přirozené. Vstupem do mateřské školy se tato situace mění. V tomto prostředí se již tak často s heterogenní skupinou nesetkává. Jak uvádí RVP PV, taková skupina je pouze jednou z možností organizace třídy v mateřské škole.

Co může poskytnout dítěti věkově smíšená skupina v mateřské škole? Z hlediska sociálního rozvoje nabízí tato skupina širší škálu sociálních vazeb, možných vzorců chování. K potřebám předškolního dítěte patří (podle Maslowa) potřeba ztotožnění, potřeba příkladu. Starší kamarád, který už něco umí, je často pro dítě více motivující než výchovná práce dospělých (ač si to neradi přiznáváme). Stejně tak sebedůvěru získává dítě snáze ve věkově smíšené skupině. Mladším se dítě stává vzorem, starší mu mohou pomoci něco pochopit, něco udělat.

"Zavedená pravidla skupinového soužití přijímají děti lépe, když je po nich vyžaduje nejen dospělý, ale i starší děti. Starší děti poznávají v zrcadle mladších svoji zralost, čímž se zvyšuje jejich sebevědomí a jejich pocit odpovědnosti.“ (M. Montessori) Ta současně uvádí, že "v sociálním prostředí neexistují jen pocity uznání a náklonnosti, ale i okamžiky žárlivosti“, a tady je důležité místo pro toho, kdo s dětmi pracuje. "Udělá-li chybu a znevýhodní starší v domnění, že starší potřebují méně podpory (jak se někdy stává v rodinách), reagují starší děti žárlivostí. Když starší děti trochu podpoříme, vyučující nahradí skupinu starších a děti se nechají podněcovat k novým poznatkům. V těchto situacích se dospělí stávají tím správným "pomocníkem“ při výchově a vzdělání dítěte.

A tady vyvstává otázka - k jakým cílům má výchova předškolního dítěte směřovat? Dítě na počátku 21. století musíme připravovat k tomu, aby dovedlo řešit problémy, vyrovnávat se se změnou, aby se dovedlo domluvit, spolupracovat se skupinou, dovedlo žít v demokratické společnosti. Všechny tyto požadavky jsou v souladu s cíli RVP PV. Možnosti sociální výchovy ve věkové skupině můžeme označit jako nepřímé sociální působení - "každé dítě projde rolí nejmladšího, prostředního a nejstaršího (nejzkušenějšího) dítěte.“ (M. Montessori) Ideální je, když je věkově smíšená skupina tak, že jsou zde i věkově stejnorodých (homogenních) skupiny, protože i tato skupina je pro dítě důležitá. Právě z ní si děti vybírají kamarády, protože mívají podobné zájmy, bývají na stejné úrovni hracích činností.

Souběžně se sociálním vývojem probíhá také vývoj kognitivní. Ke specifikům předškolního dítěte patří, že myslí jinak než dospělí, jinak se učí, jinak se zaměstnává. "Děti se navzájem učí způsobem, který nemohou nahradit ani učitelé, ani rodiče. Protože jsou si děti ve svém myšlení, v pocitech, řeči a představách mnohem blíže než dospělí, mohou si předávat poznatky a zkušenosti mnohem jednodušeji. Když mladší pozorují starší děti při činnostech, je tím povzbuzován první zájem o budoucí úkoly a ulehčen přístup k novým oblastem myšlení. Mladší dítě se tímto duševně připravuje na budoucí úkoly a často se podstatně dříve zajímají o cvičení, která by vzhledem ke svému věku od nich nikdo ještě neočekával.“ (M. Montessori)

Rodiče i někteří pedagogové někdy namítají, že starší děti jsou přítomností mladších ochuzovány. Rodiče mají

Nahrávám...
Nahrávám...