dnes je 9.10.2024
Input:

Výše zálohy OSVČ z pohledu zdravotního pojištění

18.12.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.1.1 Výše zálohy OSVČ z pohledu zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Pojem   Vysvětlení   Poznámka, tip, doporučení  
Hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů   Skutečnost, zda je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, sděluje pojištěnec při zahájení podnikání a dále v modifikované podobě na Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled). Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí pak kalendářní měsíc.   Pro (ne)placení záloh je důležité, zda OSVČ považuje svoji samostatnou výdělečnou činnost za hlavní nebo vedlejší zdroj příjmů.  
Minimální výše zálohy OSVČ   OSVČ, pro kterou je podnikatelská činnost jediným (při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, platí v roce 2018 alespoň minimální zálohy ve výši 2.024 Kč. Pokud OSVČ v roce 2018 svoji samostatnou výdělečnou činnost zahajuje, může si stanovit i vyšší zálohu.   OSVČ jako jediná ze skupin plátců pojistného hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného.  
Výše zálohy OSVČ po podaném Přehledu   Podáním Přehledu za rozhodné období kalendářního roku se mění (může změnit) výše zálohy, a to na základě výsledků podnikatelské činnosti.   Nová výše zálohy je poprvé splatná od měsíce, ve kterém OSVČ podá, resp. měla podat Přehled za předcházející kalendářní rok.  
Maximální výše zálohy   Od 1. 1. 2015 je maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění trvale zrušen, horní výše zálohy není omezena.   Pokud OSVČ platí vysoké zálohy a aktuálně není v jejích finančních možnostech tyto zálohy hradit, může požádat o jejich snížení.  
Nulové zálohy   Není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů (viz Poznámka), nevztahuje se na OSVČ povinnost placení záloh a pojistné se doplácí jednorázovou úhradou do osmi dnů po podání Přehledu.   Aby OSVČ nemusela platit zálohy, musí být při souběhu se zaměstnáním její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, přičemž v zaměstnání musí být odváděno alespoň minimální pojistné a toto zaměstnání musí trvat po celý kalendářní měsíc.  

Komentář:

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

Hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání

Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 12.200 Kč, tedy nejméně v částce 1.647 Kč. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.

Hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

  • OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2018 minimálně ve výši 2.024 Kč,

  • zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu,

  • zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

Placení záloh na pojistné

Výši měsíčně placených záloh na pojistné přímo ovlivňuje především charakter samostatné výdělečné činnosti, kdy je při souběhu se zaměstnáním tato činnost buď hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů takto podnikající osoby.

Neplacení záloh

Zálohy na pojistné není povinna platit:

  • OSVČ, pro kterou je při souběhu se zaměstnáním její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,

  • v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti OSVČ, za kterou je plátcem pojistného i stát,

  • OSVČ, pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok „v minusu”,

  • OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
            Nahrávám...