dnes je 19.8.2022

Input:

Vzdělávací programy pro děti s odkladem školní docházky

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.5.1
Vzdělávací programy pro děti s odkladem školní docházky

Bc. Lucie Štěpánková

 

U dětí s odkladem školní docházky je třeba využít času, který zbývá do nástupu dítěte do školy, a rozvíjet je. Dítě s odkladem školní docházky by mělo být, pokud možno vždy, zařazeno do vzdělávání v mateřské škole nebo přípravné třídy při základní škole, přestože tato povinnost není dána zákonnými předpisy. Mateřská škola, jako první článek našeho vzdělávacího systému, sehrává v přípravě na vzdělávání v základní škole velmi důležitou roli.

Celý proces výchovy a vzdělávání, zejména v posledním ročníku mateřské školy, ve významné míře přispívá k dosažení potřebné úrovně školní připravenosti.

Dále mohou být školami, mateřskými školami a dalšími institucemi nabízeny různé stimulační programy, kterých se může dítě s "odkladem" zúčastnit. Jako příklad uvádím ty nejznámější:

 

Skupinové programy

Metoda dobrého startu (Bogdanowicz, Swierkoszová, 1998)

Metoda dobrého startu podporuje psychomotorický vývoj dítěte, upravuje oslabení v oblasti zrakového a sluchového vnímání, pravolevé a prostorové orientace, jemné motoriky a grafomotoriky, je součástí přípravy na výuku čtení a psaní. Jde o akusticko-opticko-motorickou metodu. Metoda dobrého startu tvoří 25 lekcí, z nichž každá je postavena na lidové písni, která v různých podobách prolíná celou lekcí. Rytmu, melodii a slovům písně odpovídají pohybová, řečová a grafomotorická cvičení. Na počátku lekce jsou slova písně podnětem k rozvíjení verbální i neverbální komunikace dětí, v další části podnětem k pohybovým hrám. Vyvrcholením práce s dětmi je reprodukce grafického vzoru s hudebním doprovodem a zpěvem. Metoda podporuje všestranný rozvoj dítěte v nejširším slova smyslu. Rozvíjí percepci, řeč, motoriku a smysl pro serialitu, respektuje osobnostní charakteristiky dítěte, podněcuje k utváření sociálních vztahů. Kromě preventivně rehabilitačních cílů přispívá i k všeobecné kultivaci osobnosti dítěte. Každá lekce je koncipována tak, aby posilovala i sociální aspekty (vztahy mezi dětmi, vztah k dospělému).

Edukativně stimulační skupinky (Bednářová, Šmardová, 1999).

Pedagogicko-psychologická poradna v Brně zpracovala cyklus 10 setkání pro rodiče s dětmi, během kterých aktivizují a rozvíjí psychické funkce, grafomotorické dovednosti, verbální a neverbální dovednosti, jemnou motoriku a grafomotoriku u předškolních dětí. Později proškolila k této intervenci i učitelky mateřské školy, popřípadě základní školy, zejména v Brně a okolí.

Každá lekce má pevně stanovenou strukturu. Zahajují činnosti rozvíjející motorické dovednosti. V další části pokračují aktivity zaměřené na rozvoj řeči, zrakového a sluchového vnímání, prostorové orientace, početních představ. Na závěr je rodičům vysvětlen cíl a význam jednotlivých činností. Děti mají pracovní sešity, které si odnáší domů, aby mohly činnosti dále procvičovat.

Skupinku tvoří zpravidla 8-10 dětí, vždy s jedním rodičem a probíhají nejčastěji jedenkrát týdně.

Program KUMOT

Program je určen především pro děti s ADHD, ale také pro děti nesmělé či sociálně neobratné. Napomáhá v rozvoji jemné a hrubé motoriky, vede dítě k lepšímu sebeovládání, uvolnění a otevřenější komunikaci. Program probíhá hravou formou - nositelem je písnička a pohyb. Děti se ke cvičení schází 1x týdně, celý program sestává z 10 lekcí. Před zahájením programu se uskuteční skupinové setkání rodičů a po ukončení programu proběhne setkání s rodiči každého dítěte zvlášť, za účelem zhodnocení a sdělení poznatků o dítěti, včetně výchovných závěrů.

Jednotlivé lekce se zaměřují na stimulaci jemné i hrubé motoriky, včetně motoriky mluvidel, zvládání impulzivity, rozvíjí schopnost jedince se uvolnit. Důraz je kladen na

Nahrávám...
Nahrávám...