dnes je 5.10.2022

Input:

Základní orientace v problematice vitamínů, minerálů, stopových látek a tekutin

20.1.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.2
Základní orientace v problematice vitamínů, minerálů, stopových látek a tekutin

MUDr. Pavla Hružíková

U dětí mohou nastat problémy s příjmem minerálních látek, obzvláště jodu, kyseliny listové a zinku. Jod je v našich zemích přidáván k soli. Další známou látkou je fluor. Zejména v 70. a 80. letech minulého století byla fluorizovaná voda a dětem byly podávány tablety s obsahem fluoru. Dnes je již od této formy upouštěno, jelikož docházelo k přemíře fluoru v organismu. Přemíra fluoru v organismu dítěte má devastující účinky na kosti, dochází k jejich odvápňování, změně kvality a růstu. Zajímavostí například je, že zvýšené hodnoty fluoru bývají v čaji, pokud se louhuje delší dobu. Proto je nutné toto hledisko zohlednit právě v rámci pitného režimu v zařízeních předškolní výchovy a vzdělávání.

Jídlo má zásadní vliv také na psychiku jedince. Jídlem by rodiče neměli děti trestat ani chválit. Děti by se do jídla neměly nutit. Nucení do jídla může způsobit závažná traumata v oblasti dětské psychiky, proto na tuto skutečnost odkazuje také Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, a obecně se považuje nucení do jídla v mateřských školách za zcela nepřípustné! Pokud dítě nemá zdravotní potíže, není podvyživené a prospívá, není důvod dětem jídlo nutit. Je ovšem vhodné udržovat určitý denní režim a nenabízet dítěti mezi jídly různé sladkosti formou "pamlsků" a sladkých odměn.

 

Příklad nevhodného přístupu:

"Pokud sníš všechnu mrkvičku, dostaneš kousek čokolády."

Komentář: Dítě pak získává dojem, že mrkvička je něco špatného, co mu vlastně ani chutnat nemá, a když tuto nepříjemnou záležitost vyřeší, dostane odměnu v podobě čokolády, která je tedy něco "lepšího".

Způsob výživy se zásadně mění s příchodem do mateřské školy. Děti jsou ovlivněny novými zážitky. Od tří let věku se zpomaluje růst dítěte a vliv na příjem potravy má také stále malá kapacita žaludku. Nezřídka kdy děti na jednu porci nemusejí sníst téměř nic, na další si přidají. Příjem je v konečném důsledku poměrně vyvážený. Je ovšem nezbytné brát zřetel na to, aby nedocházelo k nadměrnému příjmu cukrů a soli. Denně by dítě mělo mít pět porcí pokrmu. Ve třech letech by dítě mělo zvládat najíst se samostatně lžičkou. Přibližně od pěti let věku pak samostatně používat příbor.

Zásadní roli má také příjem tekutin. Ten se denně pohybuje mezi 90–120 ml/kg. Starším dětem stačí již menší množství vody v přepočtu na kilogramy. Základem je voda a po ní mléko. Až poté čaje a ředěné neslazené ovocné šťávy a džusy. Minerální vodu, pokud o ni má dítě zájem, dáváme v množství max. 300 ml/den. Pozor bychom si měli dávat na bylinkové čaje. Zde je důležitá pestrost, ideální je používat čaje určené pro děti. Černý čaj snižuje vstřebávání mnohých látek a není vhodný k dlouhodobé konzumaci. Je nutné dodržet doporučenou délku louhování čaje. Mezi tekutiny není vůbec vhodné zařazovat různé limonády s vysokým obsahem cukru a kofeinu. Nevhodný je také velký příjem džusů. Krom pocitu sytosti, který můžou děti pociťovat po jejich požití v důsledku obsahu cukrů, mohou způsobovat průjmovité obtíže. Obzvláště džusy jablečné, hruškové, švestkové či broskvové. Nápoje typu "cola" vedle nadměrného množství cukru obsahují fosfáty, které způsobuji odvápnění organismu (kostí) a dále snižují množství hořčíku v těle. Bublinkové nápoje zvyšují pocit nasycenosti a snižují pocit žízně. Samozřejmostí je totální absence alkoholových nápojů.

 

Specifika dvouletého dítěte:

V této době přechází z eventuální sušené mléčné stravy na mléko klasické plnotučné, později polotučné. Měli bychom podávat dostatek tvarohu a tvrdých sýrů. V potravinách kontrolujeme množství soli. Dítě by si mělo zvykat stolovat podle pravidel, s čistýma rukama a u stolu. V tomto věku se vytvářejí základní návyky v oblasti stolování.

 

Specifika tříletého dítěte:

Začíná se projevovat vzdorovitost, která se mnohdy spíš odstraní nevšímavostí než nucením do jídla a přesvědčováním. Je důležité zajistit dítěti dostatek pobytu na čerstvém vzduchu. Vhodné je také, aby rodina jedla u stolu s dítětem a všichni měli stejné jídlo. Důležité je dítěti mezi jídly nenabízet pamlsky ani náhradu jídla v podobě smažených jídel a polotovarů.

 

Příloha

Přehled vitamínů, minerálních látek a stopových prvků

Vitamín A

  • jako vitamín se vyskytuje pouze v živočišných potravinách, převážně v játrech a rybím tuku;

  • v rostlinné stravě se vyskytuje jako betakaroten, ze kterého vitamín teprve vzniká, a to hlavně ve žlutě a červeně zabarvených rostlinách (paprika, mrkev, nať petržele, rakytník);

  • nedostatek se projevuje šeroslepostí, postižením očí, kůže, svěděním kůže, u dětí poruchou růstu a vývoje;

  • nadbytek je pro tělo toxický, obzvláště u těhotných žen v I. trimestru;

  • k mobilizaci v organismu je nutná přítomnost zinku;

  • neničí se varem, ničí ho světelné záření (máslo, smetana v tmavém obalu).

Vitamín D

  • u rostlin a živočichů se vyskytuje v různé podobě;

  • hlavním zdrojem pro vznik vitamínu D v kůži je sluneční záření, dále rybí tuk, játra, vejce;

  • nedostatek se u dětí projevuje křivicí, u dospělých osteoporózou.

Vitamín E

  • nedostatek způsobuje poruchu ve vývoji svalstva, vstřebávání tuků, anémii, poruchy pokožky, křeče v lýtkách;

  • vyskytuje se v rostlinných olejích, hlavně ze sóji, obilných klíčků, kukuřice; tyto oleje ovšem zároveň zvyšují jeho potřebu v organismu;

  • vyskytuje se pouze v rostlinné potravě, hlavně v obilných klíčcích a zelenině;

  • nesmí se podávat s potravou obsahující železo, které jej ničí, a s léky na štítnou žlázu, dále s laxativy;

  • vařením se neničí, ničí jej světelné paprsky.

Vitamín K

  • vyskytuje se v zeleně zabarvené zelenině, jako je špenát, v rajčatech, dále v sójovém oleji, vejcích, mléku, mase, vytváří jej bakterie tlustého střeva;

  • nedostatek se projevuje krvácením, u zdravých jedinců se nevyskytuje.

Vitamín B1

  • výskyt v droždí, pšeničných klíčcích, otrubách, játrech, syrových ovesných vločkách (vařené ztrácejí 75 % obsahu vitamínu B1)

  • přestože se vyskytuje u ořechů, není obsažen ve slunečnici a semenech;

  • nedostatek vitamínu způsobuje nespavost, podrážděnost, poruchy krátkodobé paměti, postižení nervů a svalů;

  • nedostatek vitamínu B1 je typický u jedinců závislých na alkoholu;

  • soda a káva jej ničí (není vhodné přidávat k luštěninám jedlou sodu, abychom urychlili jejich změknutí);

  • dostatek přísunu je zajištěn denním příjmem brambor a fazolí (pozor, zůstává obsažen hlavně ve vodě, v níž se potravina vaří, proto je vhodné zařazovat do jídelníčku luštěninové polévky a vývary).

Vitamín B2

  • výskyt v obilovinách, masu, mléku, vejcích, vnitřnostech;

  • nedostatek se projevuje pálením očí, loupáním kůže v koutcích úst, mastícími se vlasy,

  • neničí jej vysoké teploty, ale světelné záření, částečně se ničí v lednici;

  • časté potíže vstřebávání bývají u dětí po léčbě antibiotiky, dále při užívání antikoncepčních tabletek a analgetik.

Vitamín B6

  • ovlivňuje funkci nervového systému a syntézu hemoglobinu (červených krvinek);

  • nalezneme jej téměř ve všech potravinách, hlavně játrech, droždí, pšeničných klíčcích, otrubách, melase, bramborách, banánech, různých typech ořechů;

  • nedostatek se při běžném stravování nevyskytuje;

  • při vaření příloh (brambory, rýže) je nejvíce vitamínu ve vodě, konzervováním se ničí.

Vitamín B12

  • jediným zdrojem jsou živočišné produkty;

  • je nezbytný pro vývoj nervové soustavy dítěte;

  • zdrojem jsou játra, maso, mléko, droždí;

  • částečně ho produkují bakterie tlustého střeva, ale vstřebává se jen v tenkém střevě (tudíž zanedbatelný význam);

  • nedostatek je spojen s únavou, oslabením, žaludečním potížemi, anémií;

  • vstřebává se jen ve spolupráci s žaludeční sliznicí (poruchy trávení v žaludku vyvolávají nedostatečnou absorpci).

Kyselina listová

  • vyskytuje se v listové zelenině, droždí, játrech, luštěninách, masu a vejcích;

  • nedostatek způsobuje anémii, u těhotných žen vede k poškození vývoje plodu.

Vitamín C

  • vyskytuje se v šípcích, rakytníku, paprice, černém rybízu, nati petržele, petrželi, bramborách, střední množství je v citrusech, téměř vůbec jej nenalezneme v jablku či hrušce;

  • nedostatek se projevuje výskytem infekcí, tvorbou podlitin,

Nahrávám...
Nahrávám...