Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Základní právní předpisy v podnikání a pro chod firmy

5.3.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Základní právní předpisy v podnikání a pro chod firmy

Podnikatelem se může stát téměř každý z nás, ale dobrým podnikatelem se může stát jen ten, kdo si je vědom svých povinností. Každý podnikatel by si měl být vědom, že pouhá znalost jeho oboru, mu nebude při podnikání postačovat. Podnikání v České republice nyní upravuje více než 200 zákonů a více než 300 dalších podzákonných předpisů.

S těmi nejdůležitějšími se Vás nyní pokusíme alespoň stručně seznámit.

Oblast živnostenských předpisů

Právní úprava

Nejdůležitější právní předpisy pro tuto oblast

  • Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů,

  • Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů,

  • Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

Živnostenský zákon obecně

Základním právním předpisem, podle kterého u nás podniká většina podnikatelů bez ohledu na svou právní formu, je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je pak v praxi někdy nesprávně pro fyzické osoby užíván pojem živnostník. Je však třeba upozornit, že živnostenský zákon se nevztahuje pouze na podnikání fyzických osob, ale ve stejném rozsahu též na podnikání osob právnických. Vedle toho, že živnostenský zákon vymezuje, co se myslí živnostenským podnikáním, též vymezuje činnosti, které do jeho působnosti nespadají. Jedná se o ty druhy podnikání (např. daňový poradci, veterináři, advokáti, notáři), pro něž je podrobná právní úprava podnikání obsažena v jiných předpisech.

Druhy živností

Živnostenský zákon rozlišuje několik druhů živností, přičemž pro každý druh živností platí odlišná pravidla pro jejich získávání.

Základní rozlišení živností je na živnosti ohlašovací a živnosti koncesované.

Ohlašovací živnosti, jsou ty živnosti, na jejichž provozování má podnikatel při splnění zákonných požadavků zákonný nárok. Právo provozovat takovou živnost nevzniká až vydáním živnostenského oprávnění (výpisu ze živnostenského rejstříku), ale tyto živnosti mohou být provozovány již na základě samotného ohlášení. U těchto živností tedy postačí, když podnikatel splňuje zákonné požadavky (např. požadavky na délku praxe v určitém odvětví) a ohlásí místně příslušnému živnostenskému úřadu, že zahajuje podnikání (pokud se nejedná o nově vznikající právnickou osobu).

Ohlašovací živnosti dále dělíme na tři skupiny, a to na živnosti řemeslné, vázané a volné. K výkonu řemeslné a vázané živnosti je třeba, aby podnikatel dosáhl určité odborné způsobilosti a případně též, aby měl v daném oboru praxi. Naopak pro výkon živností volné, není třeba prokazovat žádnou odbornou způsobilost.

V příloze živnostenského zákona naleznete seznam živností. Pro živnost volnou jsou pak v příloze zákona uvedeny obory, ve kterých je možno v rámci živnosti volné podnikat.

Pokud se týká živnosti koncesované, jedná se o živnosti, u nichž na vydání živnostenského oprávnění není právní nárok. Vydání či nevydání koncese je pouze na uvážení příslušného orgánu. Důležité je upozornit na to, že koncesovanou živnost nelze provozovat pouze na základě pouhého oznámení. K jejímu provozování je třeba fyzického vydání koncese.

Obsahová náplň živností

Pokud se týká jednotlivých živností, pak na živnostenský zákon navazuje další právní předpis, a to nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů – tento předpis definuje činnosti, které lze pod hlavičkou té které živnosti vykonávat.

Podmínky, za kterých lze živnostenské podnikání provozovat

Další důležitou oblastí, kterou živnostenský zákon řeší, je otázka podmínek, za kterých lze živnostenské podnikání provozovat. Živnostenský zákon v zásadě rozlišuje takzvané všeobecné a zvláštní podmínky provozování živností.

Všeobecné podmínky provozování živnosti jsou:

  1. plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti,
  2. bezúhonnost.

Za bezúhonného se zjednodušeně řečeno považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který budoucí podnikatel žádá nebo který ohlašuje. Bezúhonnost se prokazuje u Občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů.

Zvláštní podmínky provozování živnosti jsou pak požadavky vztahující se k odborné či jiné způsobilosti. Jejich přesný výčet je zde zbytečné uvést, neboť požadavky jsou specifické pro jednotlivé živnosti a lze je nalézt v živnostenském zákoně (jeho přílohách).

Provozovna

Poslední věcí, kterou je z hlediska živnostenského zákona potřeba podrobněji zmínit, je problematika provozovny. Provozovna je vymezený prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu však živnostenský zákon pro jeho účel stanoví i stánek, pojízdnou prodejnu a obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb. Pokud se tedy podíváme na definici provozovny konkrétněji, pak provozovnou je tedy například prodejna, dílna, kancelář, ale také pojízdná prodejna či stánek. Každý podnikatel může svou podnikatelskou činnost uskutečňovat ve více provozovnách, když za tímto účelem mohou být jednotlivé provozovny označeny svých vlastním názvem nebo jiným rozlišujícím označením, V každá provozovně pak může podnikatel provozovat i jiný typ podnikatelské činnosti (např. mít jednu provozovnu zabývající se prodejem tabáku a noviny a v druhé provozovat restauraci).

Pozor

Zahájení či ukončení provozování živnosti v provozovně musí podnikatel písemně předem oznámit na živnostenském úřadu.

Tato povinnost bývá podnikateli často opomíjena.

Navíc musí být provozovna trvale zvenčí viditelně označena:

  1. obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele,
  2. identifikačním číslem.

Provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb

Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být trvale a zvenčí viditelně označena také:

  1. jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny (tato povinnost nedopadá na automaty),
  2. prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli (tato povinnost nedopadá na mobilní prodejnu nebo automat),
  3. v případě ubytovacího zařízení také kategorií a třídou.

Označení musí být umístěno viditelně. “Viditelným označením provozovny údaji podle § 17 odst. 7 a odst. 8 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, nutno rozumět označení zřetelné, srozumitelné, na první pohled patrné, zamezující dezinformaci o zákonem požadovaných nutných údajích.“ (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2010; sp. zn. 1 As 74/2010 ze dne 9. 9. 2010)

V případě, že se bude podnikatel zabývat nákupem použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy je povinen vést evidenci uzavřených obchodů, tzn., že před uzavřením smluvního vztahu je povinen identifikovat jeho účastníky podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předmět smluvního vztahu, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu. Tato evidence musí být přístupná v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází. V případě porušení povinnosti k vedení evidence hrozí pokuta až do 1 mil. Kč.

Podnikatel je dále povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka. Pokud má živnostenský úřad pochybnosti, může zkoumat splnění této podmínky pohovorem, při kterém posuzuje, zda je tato osoba schopna plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání a zda umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku.

Prokázání vlastnického nebo užívacího práva

Při provozování podnikatelské činnosti v provozovně musí mít podnikatel vlastnické nebo užívací právo k takové provozovně. Na žádost živnostenského úřadu je povinen toto vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny prokázat; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty. U mobilních provozoven je podnikatel povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění provozovny. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka.

Způsobilost provozovny dle zvláštních předpisů

Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů. Zde má zákon na mysli zejména předpisy požární, stavební a hygienické. Ty jsou stanoveny pro každý předmět podnikání rozdílně – rozdílné požadavky tedy budou kladeny například na prodejnu potravin, restauraci či opravnu obuvi. Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny; to neplatí pouze pro automaty.

Nezmocněný jednatel

Velmi důležité si je uvědomit, že podnikatele zavazuje nejen jednání jeho zástupců v provozovně, ale i jednání osob jiných, které se v provozovně nacházejí i když k podnikateli nemají žádný závazkový, tedy pracovněprávní či občanskoprávní vztah. Takové jednání nazýváme jako jednáním nezmocněného jednatele.

Jednání nezmocněného jednatele bude podnikatele zavazovat, pokud budou současně splněny následující podmínky:

  • - k jednání dojde v provozovně společnosti
  • - třetí osoba, vůči níž jednání nezmocněného jednatele směřovalo, byla v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna

Na podnikatele je tedy přenášena odpovědnost za všechny osoby, které jej v provozovně zastupují.

V živnostenském zákoně dále můžete nalézt například:

  • problematiku odpovědného zástupce

  • problematiku změny a zániku živnostenských oprávnění

  • ohlašovací povinnosti při změnách údajů

  • problematiku kontroly a pokut za nedodržení povinností dle živnostenského zákona

Občanskoprávní předpisy; zákon o obchodních korporacích

Právní úprava

Nejdůležitější právní předpisy pro tuto oblast

- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,

- Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),

- Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém,

- Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob,

- Nařízení vlády č. 363/2013 Sb., o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv,

- Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Pozor

K 1. 1. 2014 došlo k zásadní rekodifikaci soukromého práva. Páteř právní úpravy tvoří tři předpisy a to:

  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „NOZ),

  • zákon č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále „ZOK”),

  • posledním předpisem je pak zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

Občanský zákoník

NOZ je základním a nejdůležitějším právním předpisem, který upravuje celou oblast soukromého práva hmotného. V mnoha případech (například pro právní úpravu obchodních korporací nebo pro pracovněprávní předpisy) slouží jako subsidiární právní předpis – to znamená, že jeho úprava se uplatní v okamžiku, kdy zvláštní zákon úpravu dané problematiky neobsahuje. NOZ upravuje takové základní právní instituty jako je vlastnické právo a jiná věcná práva, dědění, odpovědnost za škodu, ale i občanskoprávní závazkové vztahy jako občanskoprávní smlouvy, zajištění apod. Z hlediska podnikatele je pak důležitá například oblast úpravy sídla, obecná úprava fungování právnických osob apod.

Většina ustanovení NOZ je dispozitivní povahy, tj. smluvní strany se mohou dohodnout na jiném řešení, než jak je v NOZ uvedeno. Dohoda smluvních stran však nesmí být v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem, právem týkajícím se postavení osob (statusové otázky), včetně práva na ochranu osobnosti. NOZ však obsahuje i celou řadu kogentních právních ustanovení; jejich identifikace je leckdy obtížná i pro odborníky z praxe. Kogentní ustanovení většinou obsahuje určitý přímý či nepřímý zákaz se odchýlit od zákonného znění. Většinou tedy obsahuje slova “zakazuje se“, “platí“, “je zakázáno“. Kogentní jsou také ustanovení týkající se postavení osob, a to jak osob právnických, tak i osob fyzických (např. je kogentním ustanovením § 30 týkající se nabytí zletilosti člověka).

Ve vztahu k podnikání je významné, že NOZ velmi podrobně upravuje práva spotřebitele. Spotřebitelem „je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.”

Definice spotřebitele tak obsahuje tyto definiční znaky:

a) spotřebitelem může být jen člověk,

b) spotřebitel uzavírá smlouvu nebo jinak jedná s podnikatelem,

c) spotřebitel tak činí mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání.

Pokud je na jedné straně smlouvy podnikatel a na druhé straně smlouvy spotřebitel, pak pro uzavírání takové smlouvy platí pravidla, která spotřebitele jako slabší stranu chrání. Právě z důvodu nerovnosti v postavení smluvních stran smlouvy poskytuje zákon slabší straně, spotřebiteli, větší ochranu, a to např. tím, že spotřebitel musí být před uzavřením smlouvy řádně informován o určitých skutečnostech týkajících se podnikatele, nabízené služby, či výrobku, jakož i tím, že jsou značně posílena práva spotřebitele na odstoupení od smlouvy. V případě pochybností o výkladu smlouvy se má použít výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

Ochrana spotřebitele se nevztahuje pouze na jednání s podnikatelem, při kterých dojde k uzavření smlouvy, ale i na ta jednání, která nakonec uzavřením smlouvy nejsou završena nebo se jedná o neobjednaná plnění.

Základní informační povinnost podnikatele

Před uzavřením jakékoliv spotřebitelské smlouvy, nebo před tím, než

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: