Co už umí a jak napomáhat dalšímu vývoji - 11. až 12. měsíc

2.1.7 Co už umí a jak napomáhat dalšímu vývoji - 11. až 12. měsíc

PhDr. Daniela Sobotková, CSc., PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc.

DALŠÍ VÝPRAVY ZA POZNÁNÍM

Když jsme popisovali předcházející věkové období, tj. věk 9 až 10 měsíců, řekli jsme si, jak ohromně se rozšířila dítěti možnost poznávat věci mimo jeho dosah prostřednictvím lezení do vzdálenějších míst. Nyní, když je dítko o nějaký ten měsíc starší, to platí ještě více. Lezení po čtyřech je pro ně již „hračkou“, a tak dochází k dalšímu pokroku – naši malí se začínají vzpřimovat a trénovat chůzi po dvou. Nejprve obcházejí do stran kolem nábytku, ale nebude to trvat dlouho a udělají první samostatné krůčky. A když se to nestihne do konce 1. roku, není proč zoufat. Však ono to přijde, i s nějakým tím šrámem a boulí.

Děti v tomto věku zpravidla velice rády „trénují“ neustálé vstávání ze země, obcházení a spouštění se znovu na zem, aby v zápětí zase hned vstaly. Někdy se zdá, jako by na všechny ostatní dovednosti na čas zapomněly. Rodiče se musejí mít často na pozoru, aby malý nezbedníček něco nerozbil a neublížil si. Děti rády vylézají na křesla a židle, sahají do výšky, takže je nutné další přeorganizování domácnosti a nebezpečné či cenné věci přemístit do vyšších sfér.

NOVÉ DOVEDNOSTI RUČEK

Ke konci prvního roku života se dále zpřesňuje úchop i velmi drobných předmětů. Na obrázku 1 vidíme, jak holčička uchopuje malou peletku tzv. pinzetovým (nebo také klíšťkovým ) úchopem. Peletka se ocitá pouze mezi palečkem a ukazováčkem a ostatní prstíky jsou přivřené do dlaně. Protože jsou děti schopné již uchopovat věci konečky prstů, může se jim podařit vzít současně do jedné ručky dva menší předměty, jak vidíme na dalším obrázku (viz obr. 2). Holčička zde drží dokonce v každé ručce současně po 2 kostičkách.

Vyvíjí se také úmyslné uvolňování úchopu, pouštění věcí z ručky, podávání. Dříve to děti dělaly prudkými pohyby celou paží, jakýmsi švihem, takže vše lítalo z kočárku nebo postýlky na zem. Nyní však můžeme naše malé vybízet, aby hračku pustilo přímo do naší dlaně a nebo ji třeba vhodilo do kyblíčku. Na obrázku 3 se právě podařilo holčičce vhodit do hrnečku obě držené kostičky najednou.

ROZVOJ ROZUMOVÝCH SCHOPNOSTÍ A HRA

V tomto věku můžeme ztížit hru „na schovávanou“, o které jsme již psali dříve. Neschováme hračku pod plenku, kde se rýsuje její tvar, ale přikryjeme ji např. hrnečkem. Dítě se zpravidla nejdříve zajímá jen o hrneček, ale po určité době uchopí hrneček s úmyslem zmocnit se schované hračky. Různě obměňované hry tohoto typu děti obvykle velice baví a procvičování paměti, pozornosti a myšlení je zde zaručeno.

Děti si i nadále rozšiřují svůj repertoár her na základě nápodoby. Některé již dokážou např. postrkovat autíčko a dokonce napodobit i jeho vrčení (viz obr. 4). Někdy je zase zaujme, když nás vidí něco psát. Chtějí pak rovněž tužku a papír a pokoušejí se napodobit tahy tužkou (viz obr. 5).

Kolem prvního roku se začíná objevovat také tzv. sekvenční hra. Dítko se už nesnaží si vše najednou pobrat do ruček, držet to a nepustit, nebo naopak vše najednou smést se stolu na zem. Je nyní schopné si brát úmyslně jednu věc po druhé a také je postupně někam vhazovat, nebo je někomu nabízet, čímž se dostáváme k rozvoji sociálního chování a citů.

SOCIÁLNÍ VZTAHY A EMOCE

Na konci prvního roku dochází také k velkému pokroku v oblasti citové a sociální. Sociální vztahy k nejbližším lidem kolem dítěte, kteří mu dodávají pocit životního bezpečí a jistoty, se dále prohlubují. Se sociálními vztahy úzce souvisejí i vztahy citové. Náš potomek si je vytváří a prohlubuje v radostných společných hrách s námi. Jednou z takových typických her v tomto věkovém období v dané oblasti je hra „na podávání“.

Jak jsme si již řekli, dítě se v tomto věku učí úmyslně pokládat nebo pouštět věci na určité místo. Když začínáme s hrou „na…