2.1.10 Co už umí a jak napomáhat dalšímu vývoji - 19. až 21.
měsíc
PhDr. Jaroslava Ditrichová, CSc. PhDr. Daniela Sobotková,
CSc.
DALŠÍ ROZVOJ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ
Ve věku 19-21 měsíců se děti neustále zdokonalují ve svých
schopnostech a dovednostech, což platí i o dovednostech pohybových.
Chůze dopředu už jim nedělá problémy, a tak si mohou nyní lépe procvičovat
chůzi do stran a dozadu. Vhodné je využít k rozvoji těchto dovedností např.
hračku na kolečkách, ke které jsme přivázali provázek, aby ji mohlo dítě
táhnout po zemi, jak jsme zmínili již v předcházejícím věkovém období. Děti se
také zdokonalují v utíkání, což dělají velmi rády a často bez rozmyslu. Proto
musíme být obezřetní, zejména když jdeme s dítětem po ulici, kde je tolik
lákavých nových věcí, aby nevběhlo do vozovky nebo si jinak neublížilo.
Do schodů už obvykle děti nelezou po čtyřech, ale chodí. Většinou se
však musí přidržovat zábradlí nebo naší ruky. Chodit ze schodů je složitější,
takže naše pomoc je tu potřebná. Některé děti se pokoušejí o seskok z
posledního schodu. Dělají to rády, zejména když bezpečně mohou „přistát“ v naší
náruči.
V tomto věku se objevuje další pohybová dovednost, která bývá hlavně
pro chlapce v pozdějším věku velkou zábavou: kopání do míče. Házení už
jde docela dobře, i když neletí míč vždy jen dopředu. Při kopání musí dítě
pevně stát na jedné noze a druhou nožku uvolnit ke kopnutí. Zpočátku se musí
při takové činnosti přidržet a uvolněná nožka se jen nejistě posune k míči a
lehce se ho dotkne. Je proto lepší volit lehké nafukovací míče, aby i při malé
síle „kopnutí“ se míč mohl kutálet k radosti našich malých.
DOVEDNOSTI RUČEK A ROZUMOVÉ SCHOPNOSTI
Zdokonalují se také jemné pohyby ruček pod zrakovou kontrolou.
Zatímco v minulém období 16-18 měsíců bylo dítě schopno postavit komín jen z
několika málo kostek, nyní jich postaví na sebe třeba až šest.
Úchop drobných předmětů nedělá dětem většinou potíže, stejně
jako strefit se ručkou do malého otvoru a držený předmět do něj vložit nebo
vhodit. Na prvním obrázku vidíme, jak přesně je dítě nyní schopno zastrčit
klíček do zámku. Děti obvykle vkládání drobných věcí do malého otvoru baví, což
je dobré využít nejen pro další rozvoj přesné koordinace paží a prstů, ale i
pro rozvoj pozornosti a vytrvalosti, jak už jsme se o tom také dříve zmínili.
Můžeme svého potomka např. vyzvat, aby naházelo postupně do skleničky třeba 10
tabletek celaskonu. Když jsou děti s takovým úkolem hotovy, rády vysypou
všechny tabletky zase ven, aby začaly znovu, a o zábavu je chvíli
postaráno.
Obr. 1 – Přesné zastrčení klíčku do zámku
Dobré zvládnutí jemných pohybových dovedností ruček pod kontrolou
zraku je jedním z předpokladů rozvoje myšlení. Můžeme to pozorovat, když
našeho potomka vyzveme, aby zasunul kostky různých tvarů do příslušných otvorů.
Nestačí jen zvládnout přesný pohyb ručkou, ale zaměřit pozornost na tvar kostky
a porovnat ho s tvarem otvoru. Řekli jsme si již dříve, že nejlépe děti
rozeznají kulaté tvary, které se jim také nejsnadněji vkládají do otvorů,
protože nemají žádné rohy a nemusejí se tedy tak potýkat s přesným položením
tvarované kostky do otvoru. Po kolečku následují další pravidelné geometrické
tvary, jako je čtverec a trojúhelník. Strefit se přesně s trojúhelníkovou
kostkou do otvoru již vyžaduje pořádnou dávku trpělivosti. V tomto věku často
děti takové úkoly řeší ještě pokusem a omylem a zkouší, který tvar do daného
otvoru patří. Řešit takový úkol předem ve své představě a pak ho provést hned
načisto se většina dětí naučí až o nějaký měsíc později.
Našim malým můžeme připravit i jiné rébusy. Např. dosažení
vzdáleného předmětu, po kterém touží, pomocí předmětu jiného, který poslouží
jako nástroj k jeho přitažení. Může k tomu posloužit nějaká tyčka či hrabičky,
kterými lze na předmět dosáhnout. To už je druh tzv. zprostředkovaného
chování „užití nástroje“. Na druhém obrázku vidíme, jak šikovně již
holčička používá dřevěné kladívko k zatloukání kolíčků do dírek. Užití nástroje
je považováno za jeden z důležitých stupňů ve vývoji myšlení.
Obr. 2 – Užití kladívka při zatloukání kolíčků
„KRESLENÍ “ NEJEN TRADIČNĚ
Děti v tomto věkovém období uchopují ještě většinou tužku uprostřed
všemi prsty a dlaní. Jen některým se daří držet tužku u špičky konečky prstů.
Převládá zatím čáranice, ale můžeme samozřejmě zkoušet, zda náš potomek po nás
nenapodobí jen jednu čáru, případně směr takové čáry či kruhovou čáranici. Pro
některé děti je obtížné malovat tužkou nebo pastelkou na poměrně malou plochu
papíru a děti pak malování ani nebaví. V takovém případě je lépe zkusit malovat
křídami na tabuli nebo fixami, štětcem či prstovými barvami na balící papír.
Stačí však i venku „kreslit“ prstem do uhlazeného písku nebo doma na černý
plech na pečení posypaný bílou moukou. Při větších pohybech se ruka lépe
uvolní a kreslení může být snadnější a tím i zábavnější. Platí to zejména u
dětí, které zatím o tužku či pastelky příliš zájem nemají.
VÝVOJ ŘEČI
Ve věku 19-21 měsíců…
