Co už umí a jak napomáhat dalšímu vývoji - 22. až 24. měsíc

2.1.11 Co už umí a jak napomáhat dalšímu vývoji – 22. až 24. měsíc

PhDr. Daniela Sobotková, CSc

Jaroslava Ditrichová, CSc.

DALŠÍ ROZVOJ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ

Ve věku 22–24 měsíců se učí děti zvládat stále náročnější pohybové dovednosti, které vyžadují dobrou koordinaci pohybů a dokonalejší držení rovnováhy. A tak některé děti na konci 2. roku jdou po schodech samy již bez držení. Vykračují zatím vždy stejnou nohou a druhou přisunují. Dolů to jde a obvykle se musí přidržovat. Některé děti jsou nebojácné a vylézají samy po žebříku na malou skluzavku, aby se s radostí svezly dolů, jako holčička na obrázcích 1–2.

Některým se daří i samostatný seskok např. z posledního schodu nebo poskakují na zemi oběma nohama najednou, i když to není ještě vždy čisté skákání sounož. Pokud mají děti dobrou stabilitu, dokážou stát chviličku jen na jedné noze a druhou uvolnit např. ke kopnutí do míče. Zpočátku to jde lépe s přidržením, ale posléze to zvládnou i zcela samostatně. Kopání do míče je pro děti vedle házení velmi oblíbenou činností. Tady mají zejména tatínkové velkou příležitost ukázat, jak se hraje kopaná, a zažívat tak vzájemnou radost ze hry se svým potomkem.

DOVEDNOSTI RUČEK

Také pohyby rukou pod kontrolou zraku jsou opět dokonalejší, takže věž i z malých kostek děti postaví už pěkně vysokou. Opatrné soustředěné stavění věže z kostek vidíme na obrázku 3.

Děti s dobrou koordinací pohybů rukou a prstů mívají v oblibě papír a pastelky, jako je tomu u naší holčičky na obrázku 4. Dokáže již nakreslit jednotlivé čáry i kruhový tvar. Drží také pastelku šikovně u špičky a druhou ručičkou si sama přidržuje papír.

ROZUMOVÉ SCHOPNOSTI

Při popisu věkového období 19–21 měsíců jsme psaly o pokusech dětí vkládat geometrické tvary do příslušných otvorů. Zatímco dříve řešily děti takový úkol spíše ještě pokusem a omylem, takže postupovaly pomalu a někdy ztrácely o úkol zájem a nedokončily vložení všech tvarů, nyní už řeší danou situaci častěji nejdříve ve své představě a vkládání tvarů pak provedou hned dobře a rychle

Dochází tak k velkému pokroku ve vývoji poznávacích procesů. Dítě si dokáže představit nějaký předmět, aniž by ho skutečně vidělo. Umí si také představit nějakou činnost a její výsledek, i když ji samo přímo nevykonává. Nemusí tudíž nyní zkoušet, který tvar do jakého otvoru patří, jak jsme se zmínily výše, protože to řeší pouze ve své mysli.

Poznávání různých geometrických tvarů a barev můžeme spojit s rozvojem dalších tvůrčích aktivit u svých potomků např. při vytváření barevných obrazců z magnetických tvarů, které dobře drží třeba na dveřích ledničky, jak nám to předvádí holčička na obrázku 5. Rozvíjí se tím zároveň již zmíněná dovednost prstů a ruček, ale i pocit radosti a hrdosti z vykonaného díla.

Děti začínají chápat v této době určité kategorie, takže můžeme zkusit, do jaké míry se jim bude dařit přiřazovat podle nějaké charakteristiky věci k sobě, např. vybrat z kupy barevných kolíčků na prádlo jen ty červené. Později můžeme úkol ztížit a vybírat či třídit kolíčky podle více barev současně. Přiřazovat předměty k sobě lze podle různých charakteristik, např. podle tvarů: Třeba dávat všechna kolečka na jednu hromádku a čtverečky na druhou apod.

Chápání počtu je obtížnější, nejlépe se zatím daří pochopit pojem „jeden“, případně „dva“. Vývoj poznávacích procesů je úzce svázán s vývojem řeči, o kterém se nyní zmíníme.

VÝVOJ ŘEČI

Ve věku 22–24 měsíců dochází k dalšímu rozvoji ve vývoji řeči a prohlubují se individuální rozdíly mezi dětmi, na které jsme již upozorňovaly při popisu minulého věkového období. Zatímco některé děti říkají jednotlivá slůvka, jiné tvoří dvouslovné věty a další spojí k sobě dokonce tři i více slov, užívají minulý čas, zájmena (nejčastěji „moje“) a tvoří první otázky, kde obvykle dominuje otázka „Co to je?“. Dříve jsme již také uvedly, že není třeba se znepokojovat, když dítě říká alespoň několik slůvek, dobře rozumí slovním pokynům, ukazuje na věci podle pojmenování a jeho vývoj v dalších oblastech je přiměřený věku.

I nadále platí, že povídat si s dítětem u obrázkové knížky je velice důležité jak pro rozvoj řeči, tak pro citový vývoj, a vede rovněž k soustředěnému poslouchání nebo k prvním dětským pokusům o popisy obrázků. Některé děti vydrží u obrázkové knížky poslouchat i krátkou pohádku nebo říkadla.

Také jsme upozornily, že příliš živé děti někdy nemají o obrázky zájem a nevydrží u nich a že je v takovém případě možné použít fotografie blízkých osob a oblíbených věcí, které i neposedné děti obvykle zaujmou. Je také dobré spojit řeč s pohybovou aktivitou. Děti mají rády jednoduchá rytmická říkadla, a jsou-li doprovázena různými pohyby, jsou ještě přitažlivější a děti …