Co už umí a jak napomáhat dalšímu vývoji - 3. a 4. měsíc

2.1.3 Co už umí a jak napomáhat dalšímu vývoji - 3. a 4. měsíc

PhDr. Daniela Sobotková, CSc., PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc.

Zatímco dvouměsíčnímu miminku v lehu na zádíčkách klesala hlavička ještě ke straně, tříměsíční děťátko ji drží stále častěji ve střední poloze. Ve 4. měsíci by měla být tato symetrická poloha už zcela běžná. Můžeme ji podporovat tím, že zavěšujeme miminku hračky do středu nad jeho hrudníček. V oblibě jsou různé hrazdičky se zavěšenými hračkami, které poutají pozornost. Děťátko nejprve hračky jen pozoruje, zkoumá je očima (viz obr. 1).

Postupně se začnou přibližovat k visící hračce obě ručky současně, přičemž počátkem 3. měsíce mohou být ještě prstíky přivřeny do pěstiček (viz obr. 2). Netrvá to však dlouho, prsty se uvolňují ze sevření a děťátko je připraveno k trénování aktivního uchopování.

ROZVOJ SOUHRY OKO - RUKA

Zpočátku si dítě spíše sahá na své ručky a ohmatává je, ale brzy začne dosahovat na předměty, které má nablízku. Hračka má být proto zavěšena nad hrudníčkem tak, aby se jí při pohybu ruček dítě mohlo dotknout. Nejdříve jsou takové doteky zcela náhodné. Záhy však děťátko získá zkušenost, že při dotyku se hračka rozhoupe, případně vydá i nějaký zvuk. Celá situace naše maličké zaujme a z náhodné činnosti se stává úmyslná.

Můžeme také zkoušet vložit děťátku hračku do ruky. Nejlépe se to daří, když se nejdříve hračkou ručky jemně dotkneme. Po tomto dotyku se obvykle sevřené prstíky rozevřou k úchopu a po vložení hračky do dlaně se prsty opět sevřou.

Při pohybu ruček se dostane hračka nakonec i do zorného pole dítěte. Začíná souhra oko ruka, vedení pohybu ruček pod zrakovou kontrolou, což je důležitý základ pro rozvoj hry a poznávání okolního světa, které děťátku přináší radost a potěšení (viz obr. 3).

DALŠÍ MOŽNOSTI ROZVÍJENÍ PSYCHOMOTORICKÉHO VÝVOJE

Již v tomto věku je dobré si občas vzít dítko na chviličku ke stolu na klín tak, aby se jeho zádíčka opírala o hruď dospělého (rozhodně však dítě neposazujte a nepodpírejte v sedu jiným způsobem). Je to pro dítě nový pohled na svět a příležitost k novým objevům.

Zpočátku mu v této poloze nabízíme oblíbené hračky v úrovni jeho očí. Můžeme s nimi pomalu pohybovat tak, aby oči dítěte hračku sledovaly. Pak začneme upoutávat pozornost dítěte i k předmětům ležícím na stole nebo pomalu se pohybujícím. Děťátko o ně zpočátku jen zavadí pohledem. Postupně se však pohled prodlužuje. Také ručky začnou záhy jemně ohmatávat hranu stolu a později se může objevit i snaha věc ležící na stole uchopit. Tato aktivita se však bude rozvíjet teprve v následném věkovém období.

Když má děťátko radost z dosahování a uchopování věcí, můžeme této hry využít pro rozvoj pohybových dovedností, které jsou velice zdravé pro jeho další vývoj. Lákáme je např. zajímavou hračkou, aby se samo začalo natačet na pravý i levý bok (viz obr. 4).

Snažíme se mu také zpříjemnit polohu na bříšku tím, že se k němu snížíme, abychom měli své oči v úrovni očí našeho maličkého a lépe se mu tak s námi „povídalo”. Pokud je děťátko v této poloze stabilně opřeno na předloktí, můžeme mu např. uhýbat do stran a lákat je, aby nás sledovalo.

ÚSTA JAKO DŮLEŽITÝ ZDROJ POZNÁVÁNÍ

Na úlohu úst nesmíme zapomenout! Děťátko se učí poznávat své okolí nejen zrakem a hmatem, ale také ústy, což někdy rodiče těžce nesou. Je to však normální vývojový proces, který zpravidla trvá po celý první rok, i když s věkem ustupuje do pozadí. A tak nezbývá rodičům než se smířit s tím, že jejich maličké začíná stále s větší dokonalostí dávat do pusinky nejdříve jen prstíky, ale záhy vše, co uchopí. O tom, že by se měly dětem dostat do ruky jen bezpečné věci, které hned tak nespolknou, zde snad není třeba hovořit. Jinak bychom však „ocucávání” věcí neměli bránit. Některé studie…