dnes je 5.7.2022

Input:

Dva roky - a co dál?

6.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1.12 Dva roky – a co dál?

Autor: PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc.

PhDr. Daniela Sobotková, CSc.

Vašemu děťátku jsou dva roky. Během této doby se z novorozence, závislého na péči dospělého, stal jedinec, který je – alespoň pokud jde o pohybový vývoj – do značné míry samostatný, kterému se rozvinuly jeho rozumové schopnosti i citový život, který se dorozumí s okolními lidmi a uvědomuje si svou vlastní osobu. Pokusíme se nyní ve stručnosti nastínit, jak bude pokračovat vývoj dál v průběhu dalšího roku.

POHYBOVÝ VÝVOJ MEZI 2. A 3. ROKEM

Děti obvykle ovládají již takové dovednosti, jako je samostatná chůze po schodech bez držení. Na konci tohoto věkového období dokážou často při chůzi nahoru již střídat nohy, dolů je to ještě někdy těžké, a tak raději nožičku přisunují. Pohyby při běhu už jsou dobře koordinované, dítě by se mělo naučit se z běhu také rychle zastavit. Můžeme pozorovat i radostné vyskakování na místě, některým se již daří i skok „do dálky“, případně „do výšky“, stání na jedné noze apod. Takové zvládnuté pohybové dovednosti umožňují pak dětem podávat další „sportovní“ výkony, jako je např. jízda na tříkolce nebo v zimě na lyžích. Neměli bychom zapomínat na hru s míčem, s kterým se dobře kope a hází, ale také ho lze již chytat oběma ručkama.

PSYCHICKÝ VÝVOJ MEZI 2. A 3. ROKEM

Rovněž pohyby paží a prstů jsou už značně přesné, což se odráží v dětských činnostech, jako jsou různé konstruktivní hry pomocí kostek a jednoduchých stavebnic, nebo třeba navlékání větších korálů. Můžeme také naše malé seznámit s plastelínou či něco vytvářet z papíru. Na obrázku č. 1 vidíme, jak rodič své dcerce nejdříve pomáhá při stříhání papíru, až ta to nakonec zvládne již zcela samostatně (obr. 2). Při takových činnostech se uplatňují stále se rozvíjející rozumové schopnosti. Dobře to můžeme pozorovat např. při kreslení: Děti nejdříve zvládnou nakreslit kruh a jednotlivé čáry různého směru. Kolem 3. roku se podaří nakreslit obvykle křížek nebo první náznak postavy (tzv. hlavonožec). Své výtvory již dokáží i pojmenovat, přičemž fantazie našich potomků pracuje na plné obrátky, což je patrné i v dalších dětských hrách. Díky bujné fantazii mohou děti přeměnit skutečné věci a události podle svých představ, takže nemusí jít hned o lež, jak se rodiče někdy mylně domnívají

Obr. 1 – Při stříhání papíru je nejdříve tatínek na blízku

Obr. 2 – Po chvíli už to jde docela dobře i s velkým papírem

V řeči se dále rozvíjí nejen porozumění řeči, naši potomci už vydrží poslouchat se zájmem i kratší pohádku, ale také jejich aktivní řeč je bohatší, zdokonalují se v pojmenovávání věcí, osob, činností, roste jejich slovní zásoba. Zdokonalují se také ve větné stavbě s určitými gramatickými pravidly (časy, pády, zájmena), objevují se otázky „Co“, „Kdo“, „Proč“. Děti si nyní často povídají pro sebe, komentují, co dělají, dávají si různé příkazy, jak to slyší od rodičů, a slovně doprovázejí své představy a myšlenky. Rozvíjejí se rovněž paměťové procesy a naši malí se dokážou učit první krátké písničky a básničky.

S rozvojem řeči úzce souvisí další rozvoj rozumových schopností. Děti začínají používat kategorizaci: např. třídí předměty podle barev, porovnávají, co je menší a větší, těžší a lehčí, srovnávají obrázky, zda jsou stejné nebo odlišné. Můžeme nyní už s dětmi zkoušet hrát i jednoduché pexeso, jak vidíme na obrázku č. 3.

Obr. 3 – Hra s prvním dětským pexesem

Naši malí se také zdokonalují v chápání základních číslic. Již dříve jsme si řekli, že nejdříve rozumí pojmu „jeden“, pak „dva“ atd. Obvykle však zatím nepochopí více čísel než pět. Když před ně například položíme do řady 5 předmětů, zvládnou někteří malí učenci spočítat je tak, že ke každému předmětu přiřadí správně vždy jen jedno číslo. Děti sice mohou jmenovat i více čísel, ale často ještě přeházeně, aniž rozumí jejich významu.

S pohybovými a rozumovými dovednostmi vyzrává i soběstačnost dětí. Tříletý človíček se může sám najíst, svléknout, a dokonce i obléknout – zde však ještě trochu pomůžeme. Některé děti zkoušejí i zavázat tkaničky u botiček nebo zapínání knoflíků. Umí už zpravidla jít samy na záchod, mýt si ruce, obličej nebo si čistit zoubky.

HRA S DRUHÝMI DĚTMI

Děti, které ještě nedosáhly 3. roku života, mají sice většinou rády dětskou společnost, ale hrát si spolu ještě moc nedovedou. Spíše jen po sobě koukají a napodobují činnosti těch druhých. Nehrají si tedy spolu v tom pravém smyslu slova, ale jen vedle sebe nebo se o hračky tahají. Ke konci 3. roku dochází však ke změně, děti si dokážou hru již plánovat, dokonce si rozdělovat různé role a hrát si tak skutečně spolu. Hrají si např. na paní doktorku, na maminku a na tatínka atd.

Při společných hrách se dítě učí vycházet s druhými a řešit případné spory. Poznává, že musí někdy ustoupit a podřídit svá přání určitým pravidlům nebo je sladit s přáními druhých. S třetím rokem života tak většina dětí dozrává pro postupné začleňování do širších společenství než je rodina. Teprve nyní bývá vhodný čas začít navštěvovat mateřskou školu a osvojovat si nové sociální role.

Dochází také ke stále výraznějšímu odlišování ženské a mužské role, která je dána jednak vrozenými dispozicemi, a jednak rozdílným výchovným působením na dívky a chlapce. A tak děvčátka dávají přednost více symbolickým hrám s panenkami, s kočárkem, s nádobíčkem apod. Chlapci zase upřednostňují spíše různé konstruktivní hry a něco staví, montují, rozebírají a hrají si s autíčky.

OBDOBÍ DĚTSKÉHO VZDORU

Děti v tomto věku se rády prosazují a chtějí dělat vše samy, takže často slyšíme „já sám/ a“. Takové prosazování svého „Já“, vede k vzdorování a ke konfliktům, které děti nezvládají a řeší je po svém – vztekáním, citovými výbuchy. Je lépe dítě konfliktním situacím zbytečně nevystavovat. Když však k „záchvatu“ přece jen dojde, nemá cenu dítě

Nahrávám...
Nahrávám...