5.1.1 Horečka a nachlazení
doc. MUDr. Ivan Novák, CSc.
Dosahuje-li teplota naměřená v konečníku více než 38,5 °C, dítě
má horečku. Kdysi sloužila při vývoji teplokrevných organismů jako
ochranné, protiinfekční opatření. U člověka horečka tento význam nemá. Je však
jedním z prvních signálů infekce nebo, opakuje-li se či trvá dlouho, i vážných procesů.
Na počátku horečky, při prudkém vzestupu tělesné teploty dítě
potřebuje mnoho energie a její relativní nedostatek může způsobit tzv. křeče
při horečce, febrilní křeče. Ty, pokud netrvají dlouho a nedusí-li se dítě
v jejich průběhu, nejsou nijak nebezpečné.
Horečka, při níž má dítě vysokou teplotu jak v konečníku, tak na
kůži, svědčí pro virovou, většinou banální infekci.
ZÁBALY
Horečku snižujeme studenými zábaly. Můžeme je provádět i u
kojenců. Nahé dítě zabalíme do čtverce tkaniny nasáklé ledovou vodou, a to
celé, mimo hlavu. Zábal ponecháme tak dlouho, až se tkanina zahřívá – teplo se
odvádí z těla. Po rozbalení dítěte vidíme červenou, překrvenou kůži. Dítě
necháme ještě několik desítek vteřin rozbalené – teplo z těla odchází tentokrát
sáláním. Zábal můžeme opakovat každou hodinu, dítěti výrazně uleví. Podobný, i
když menší efekt má omývání nahého dítěte houbou namočenou v chladné vodě nebo
vlažná sprcha.
Ledové zábaly nedáváme, jestliže při horečce naměřené v konečníku, v
ústech či v uchu dítě má studené ruce a nohy. To většinou poukazuje na
závažnější bakteriální infekce. V takovém případě snižujeme horečku pomocí
sáčku s ledem nebo zchlazeným gelem, kladenými do nadklíčkových jamek nebo do
třísel (chladíme krev ve velkých cévách).
Mnoho praktických dětských lékařů vlastní přístroj, s jehož pomocí
lze z jediné kapky krve u dítěte s horečkou rozlišit, zda je infekce virová,
nebo bakteriální, případně usoudit na závažnost bakteriální infekce. Jedná se o stanovení C-reaktivního proteinu. To pomáhá tam, kde příčina horečky
není zřejmá (třeba hnisavá, lakunární angína), na rozdíl třeba od hnisavé
angíny, kde vidíme infekci na první pohled.
U dětí do dvou let pak pátráme po zánětu středního ucha, infekci
močových cest. Často horečka provází prořezávání zubů anebo se po
3–4 dnech horečky objeví drobná, růžová vyrážka – značí to viry vyvolanou šestou nemoc (exathema subitum).
Z léků dětem nesmíme podat soli kyseliny acetylosalicylové –
acylpyrin, aspirin. Mohly by jim v kombinaci s virovou infekcí způsobit
kritické zdravotní problémy! Lze dávat paracetamol (paralen,
mexalen, panadol…), ale dávky nesmí být vyšší než 60 mg na kilogram váhy za
den, léky mohou poškodit játra dítěte. Takže 5 kg vážící dítě nesmí dostat více
než 300 mg paracetamolu za 24 hodin. Kojencům a batolatům vyhovují čípky. Dále
můžeme horečku snižovat ibuprofenem v dávce 30 mg na 1 kg za 24 hodin
(ibalgin, brufen…).
Má-li dítě při horečce křeče, uvolníme dýchací cesty, dáme
studený zábal a léky proti teplotě. Hlídáme, aby dítě v bezvědomí a při křečích
nemělo zapadlý jazyk a nevdechlo zvratky (poloha na boku s lehce…
