dnes je 9.10.2024

Input:

Kardiopulmonální resuscitace dětí

6.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.4.2
Kardiopulmonální resuscitace dětí

MUDr. Pavla Hružíková

Za dítě se při resuscitaci považuje dítě do 8 let věku, popřípadě dle habitu dítěte asi do 30 kg. U dětí staršího věku je postup při resuscitaci naprosto stejný jako u dospělých osob. Často mnoho zachránců ustupuje od resuscitace dítěte ze strachu. V těchto případech je možno použít stejný postup jako u dospělých (tj. zjištění stavu vědomí, dýchání, volání na linku 155, resuscitace zahájena 30 kompresemi hrudníku a poté 2 vdechy v pokračování 30:2).

V případě školených zachránců je vhodné postupovat s určitými změnami:

Postup kardiopulmonální resuscitace u dětí

1. Bezpečnost pro zachránce i dítě
2. Zkontrolujte vědomí – zatřesení, oslovení "Jsi v pořádku?", pokud dítě reaguje, ponechejte jej v nalezené poloze a zjistěte další potíže, kontrolujte pravidelně stav.

3. Volejte o pomoc z okolí – pokud nereaguje, neodpovídá. U menších dětí sledujeme pláč, mluvu, brblání, pohyb.

4. Zprůchodněte dýchací cesty – položte dítě na záda, zrakem zkontrolujte cizí tělesa v dutině ústní a proveďte záklon hlavy a zvednutí brady. U dětí do 1 roku věku není nutné zaklánět hlavu příliš, ale pouze lehce, aby došlo k udržení hlavy v ose páteře. Při nadzvednutí brady pozor na útlak měkkých tkání.

5. Kontrola dýchání – stejně jako u dospělých pohledem, poslechem, pohmatem, max. 10 vteřin.

6. Umělé dýchání – pokud dítě nedýchá normálně, proveďte 5 úvodních vdechů. U dětí do 1 roku vydechujeme obsah úst. Je možné dýchání z úst do nosu a úst zároveň. Sledujeme zvedání hrudníku a nejsou-li vdechy účinné, přestupte rovnou ke kompresím hrudníku.

7. Kontrola stavu – sledujte známky života, pohyb, dýchání, řeč, kašel (NE lapavé dýchání, občasné nádechy). Jsou-li přítomny, dejte dítě do zotavovací polohy, nejsou-li, zahajte srdeční masáž.

8. 15 stlačení hrudníku – stlačujeme dolní polovinu hrudní kosti přibližně na spojnici bradavek. Hrudník stlačujeme minimálně do 1/3 předozadního průměru (hloubky hrudníku od hrudní kosti k páteři) frekvencí 100–120/minutu.

U dětí do 1 roku masírujeme dvěma prsty. Je-li přítomen jeden zachránce, klečíme po boku dítěte a masírujeme bříšky nataženého ukazováku a prostředníku. Z této polohy poté provádíme i umělé vdechy. Při dvou zachráncích u dětí do 1 roku masírujeme "obejmutím" hrudníku. Klečíme v nohách dítěte, palce obou rukou jsou položeny vedle sebe na hrudní kosti, špičky směřují k bradě dítěte, zbývající prsty obemykají hrudník a podpírají tak záda dítěte. Při obou metodách musí docházet k dostatečné kompresi alespoň 1/3 předozadního průměru hrudníku nebo 4 cm.
U dětí nad 1 rok věku masírujeme ze stejné pozice jako u dospělého, a to použitím jedné nebo obou rukou úměrně habitu dítěte tak, abychom dosáhli potřebné hloubky komprese.
9. 1 minutu KPR – dále provádějte 1 minutu nebo 5 cyklů KPR se střídáním 2 vdechů a 15 kompresí hrudníku.

10. Volejte linku 155 – v případě jednoho zachránce volejte linku 155 až po 1 minutě KPR, v případě více zachránců volejte co nejdříve.

11. Pokračujte
masáží srdce a vdechy 15:2 do příjezdu záchranné služby, vyčerpání zachránců, nebo dokud dítě nezačne jevit známky života.

Pokud nevím, vždy resuscituji jako dospělého.

Automatizované externí defibrilátory (AED)

Automatizovaný externí defibrilátor je přístroj, který může použít laická i odborná veřejnost. Používá se k podání elektrického výboje osobě s náhlou zástavou oběhu v případě, že je k tomu indikován, a tím může nastolit fyziologický rytmus srdce. Tento výboj je nejúčinnější v prvních minutách zástavy. Proto se přístroje AED umisťují do prostor s velkou koncentrací lidí, jako jsou letiště, nákupní centra, velká průmyslová pracoviště, nově letadla. V České republice jsou jím často vybaveny dané automobily či služebny Policie ČR a nyní budou nově i ve vozech Hasičského záchranného sboru. Úkolem zachránce (ideálně druhého zachránce, kdy první již zahajuje komprese hrudníku) je v co nejkratším čase od počátku zástavy oběhu zajistit přítomnost AED a dále již postupovat dle pokynů na přístroji. Po zapnutí jej bude sám přístroj hlasově navádět k dalším krokům – tj. nalepení elektrod na hrudník postiženého, identifikace rytmu přístrojem a případně vyzvání k podání výboje či pokračování v resuscitaci. V případě použití AED je důležitá bezpečnost (před podáním výboje je

Nahrávám...
Nahrávám...