dnes je 16.4.2024

Input:

Muzikoterapie u dětí ve věku 1,5 až 2 roky

6.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.8 Muzikoterapie u dětí ve věku 1,5 až 2 roky

Mgr. Matěj Lipský

HISTORICKÉ ZASTAVENÍ A VYMEZENÍ POJMU MUZIKOTERAPIE

Léčba hudbou je stará jako lidstvo samo. Již na počátku lidské existence byla hudba součástí léčebných rituálů. Tehdejší lidé věřili, že hudba (spojení rytmu, zpěvu a tance), kterou provozuje medicinman, vyhání z těla nemoci a zlé síly. Rituály měly preventivní i léčebnou funkci. S vývojem civilizací se vyvíjelo i používání hudby jakožto léčebného prostředku pro dosažení zdraví. Ze Starého zákona je například známa hra na harfu, která pomáhala tišit stavy deprese krále Saula, a speciální hudební procedury, které léčily epilepsii. Postupem tisíciletí se hudba střídavě objevovala a opět mizela z oblasti léčebné a medicínské.

Muzikoterapie, jak ji známe dnes, je terapeutický přístup z oblasti tzv. expresivních terapií. Expresivní znamená, že tyto terapie pracují s výrazovými prostředky, které jsou svojí povahou hudební, dramatické, literární, pohybové a výtvarné. Muzikoterapie klade důraz na složku hudební, přesto si do jednotlivých technik občas vypůjčí i další prostředky, které nabízejí ostatní expresivní terapie.

Pojem muzikoterapie má řecko-latinský původ. Řecky moisika, latinsky musica znamená hudba; řecky therapeia, therapeineio, latinsky iatreia znamená léčit, ošetřovat, starat se, pomáhat, ale též vzdělávat a cvičit. Jde tedy o použití hudby nebo hudebních elementů (zvuku, rytmu, melodie, harmonie) kvalifikovaným muzikoterapeutem pro jednotlivce nebo skupinu. Účelem muzikoterapie je usnadnit a rozvinout mezilidskou komunikaci, vzájemné vztahy, podpořit učení, usnadnit sebevyjádření apod. To následně vede k uspokojení emocionálních, mentálních, sociálních a kognitivních potřeb lidí, kterým se muzikoterapie dostává.

Hudba sehrává důležitou roli v celém životě člověka. Velkou roli má samozřejmě i v dětství. Od konce druhé světové války se v Evropě a především v USA uskutečnila celá řada výzkumů týkajících se využití zvuku a hudby u dětí. Na jejich základě vznikla tzv. vývojová muzikoterapie, která podává ucelenou koncepci muzikoterapeutických metod a technik, které vycházejí ze zákonitostí vývojové posloupnosti. Tyto techniky se používají jak u běžné dětské populace, tak i u dětí s postižením a poruchami chování.

KDO JE TO MUZIKOTERAPEUT ?

Muzikoterapeutem je speciálně vyškolený odborník v oblasti muzikoterapie, který dodržuje požadavky etického kodexu a standardy praxe, které formulují muzikoterapeutické asociace, a jehož práce je zastřešena pravidelnou supervizí. Ne však každý muzikoterapeut je tím pravým pro vaše dítě. Důležitá je nejen odborná erudice, ale především osobnost samotného muzikoterapeuta a jeho praktická zkušenost.

Osobnost muzikoterapeuta představuje jeho osobní já, které má na vaše dítě největší vliv během celého muzikoterapeutického procesu. Nejdříve se totiž objektem zájmu dítěte stávají hudební nástroje, postupem času se však dítě stále více soustřeďuje na samotného muzikoterapeuta. Pozvolna se tak mezi nimi buduje a prohlubuje bytostnější vztah, který je základem úspěchu celé terapie.

Jak ale zjistit, který muzikoterapeut je dobrý, a který ne? Odborný základ, jakož i léta praxe, vám může doložit každý muzikoterapeut sám na požádání. Nebo se můžete informovat u České asociace muzikoterapie a dramaterapie ( www.camad.net ). Co se týká výsledků jeho práce, jakož i jeho osobnostního potenciálu, je nejlepší zjistit reference od rodičů, jejichž děti daného muzikoterapeuta již navštívily nebo navštěvují.

KDO POTŘEBUJE MUZIKOTERAPII ?

Muzikoterapeuti, jakožto obhájci zdraví, doporučují muzikoterapii dětem všech věkových skupin. Ve své práci se zaměřují nejen na děti s postižením, ale též na běžnou „zdravou“ populaci. Děti se totiž nacházejí ve velkém moři zvukových vibrací a ne všechny zvuky jsou pro jejich organismus příznivé. Na podkladě nejrůznějších šumů a hluků dochází k celkovému rozladění organismu. Stejně nepříznivě působí i velké množství nejrůznějších druhů krátkodobé hudby, která se na ně každý den valí z rádií i televize, a to nejen v domácím prostředí, ale též v obchodech, restauracích apod.

Cílem muzikoterapie je podpořit psychomotorický, emoční a kognitivní vývoj dětí a navrátit harmonii celému organismu. K tomuto účelu byla vytvořena celá řada rehabilitačních, relaxačních a abreakčních muzikoterapeutických technik.

Veliký význam má muzikoterapie pro děti s jakýmkoliv druhem postižení. Je součástí tzv. komplexní rehabilitační péče a napomáhá těmto dětem vést život co možná nejpřirozenějším způsobem. V dnešní době se zavádí muzikoterapie do většiny speciálně pedagogických institucí a stává se nedílnou součástí života dětí s postižením.

MUZIKOTERAPIE A HRY S HUDBOU

Obecně platí, že pro děti je velmi důležitá hra. Někteří autoři uvádí, že hra je přímo podmínkou psychického vývoje a duševního zdraví. Muzikoterapeutické techniky jsou často utvářeny právě na podkladě hry. Muzikoterapeuti nevedou dítě k výkonu, ale k emočnímu prožitku a spontánnímu učení pomocí nápodoby a opakování. Hudba a hudební nástroje mají velký motivační efekt a děti se pak rády věnují nejrůznějším činnostem, které rozvíjí jejich psychiku, motoriku, kognitivní schopnosti a samozřejměi hudebně instrumentální dovednosti. Je důležité mít na paměti, že děti v období 1,5 roku až 2 roky nejsou ještě schopny symbolických her ani her s pravidly. Muzikoterapeuti přizpůsobují jednotlivé techniky hrám tzv. presymbolickým, při nichž napomáhají dětem v aktivní hře na jednoduché rytmické a strunné hudební nástroje, pomáhají rozvíjet jejich řečový aparát a podporují jejich přirozenou tendenci zkoumat nové předměty. Rovněž dětem pomáhají

Nahrávám...
Nahrávám...