1.1.16 Psychomotorický vývoj dítěte 24. měsíc
Mgr. Blanka Kolářová Sudíková
CO BY MĚLO DĚŤÁTKO UMĚT
Znovu opakuji to, co v textu k minulým měsícům. Je třeba zdůraznit, že každé dítě je jiné.
Následující řádky jsou pro vás informací, ne zákonem.
Jak ten čas letí!! Vašemu děťátku a naší publikaci jsou už dva roky.
Vaše dítě už umí krásně chodit po schodech a zkouší to i
jako máma nebo táta – střídavě.
Dopřejte mu tuto zkušenost a ono bude na oplátku opatrné.
Důležitější než vaše jištění je správné obutí děťátka. Znovu toto téma
zdůrazňuji! Je to proto, že vidím, jak je chůze v klasických botách či
bačkůrkách pro dítě náročná. Dítě potřebuje kontakt se zemí, potřebuje
prozkoumávat a to jak svou stabilitu, tak svoje tělo, konkrétně kotníky, nárt,
plosku nohy, a to je v klasické obuvi skoro nemožné. V zimě jsou pevné boty
nutnost, ale pokud je hezky, nestyďte se dát vašemu dítěti netradiční obuv.
Chápu, že je to těžké, sami jsme už tuto zkušenost nezažili, ale někdo začít
musí. Vždyť za celistvý rozvoj děťátka, jeho motoriku, cítění, rovnováhu,
stabilitu, to přece stojí. A rozzářená očička dětí, které si vykračují v
mokasínech, jsou nádherným zážitkem. Mohu potvrdit vlastním zážitkem.
Pokud to jde, zůstávejte u společného stolování a
rituálů u jídla.
Pro dítě jsou obrovskou jistotou a výborným zvykem. Děti nemají
pojem o čase a v dřívějších dobách jim v orientaci pomáhaly právě rituály. Vše
mělo svůj řád a dítě vědělo, že kaše je ráno a velké prádlo v pondělí. Díky
technice a civilizaci je toto pryč, ale myslím, že sami na sobě cítíme, že nám
něco chybí. Pravidelnost, řád a stále se opakující činnosti pomáhaly maminkám
zvládnout náročnou práci v domácnosti. Nemusely stále přepínat a nastartovávat
činnosti, prostě jely na volnoběh. Dnes vnímáme práce v domácnosti jako zlo a
nutnost, kterou je třeba co nejvíce zjednodušit nebo předat někomu jinému.
Jenže tím bereme dětem to…
