6.7 Školní zralost a školní připravenost v praxi MŠ
Mgr. Lenka Polášková
Mateřské školy hrají zcela zásadní roli z hlediska připravenosti dítěte na plnění povinné školní docházky. Jak u rodičů, tak u některých učitelů se často můžeme setkat s nepřesně používanými termíny školní zralost a školní připravenost. Role mateřské školy je klíčová například v oblastech adaptability, podpory dítěte a jeho motivace k učení, schopnosti zvládat neúspěch, spolupráce s kolektivem nebo přirozené podpory autority učitele. To nejpodstatnější ovšem je, jakým způsobem se podílejí na přípravě dítěte sami rodiče. Oblast, se kterou mají děti největší problémy, je laicky řečeno „3P” – poděkovat, počkat, přizpůsobit se.
Školní zralost a školní připravenost v obecném kontextu
Doktorka Zelinková, velká osobnost problematiky specifických poruch učení, upozorňuje na skutečnost, že trend ukazuje na snahu rodičů zajistit dětem školní úspěšnost a prodloužit sobě i jim období bez školních povinností. Zároveň podotýká, že bychom se měli ptát, zda současný systém nevytváří neúměrné nároky učitelů na žáky. Samozřejmě nelze paušalizovat. A také je tu ještě jiné hledisko, které stojí za zvážení:
-
Není systém nastaven tak, že mají někteří rodiče strach z neúspěšnosti svého dítěte, a proto volí cestu odkladu školní docházky?
-
Proč tomu tak je?
-
Přistupují k odkladu školní docházky na základě vlastní osobní zkušenosti?
A opět se vracíme k problematice komunikace rodiny a školy a povědomí rodičů a širší veřejnosti o tom, co se ve školách reálně děje. V České republice se školní zralost povinně netestuje kromě orientačního testu u zápisu do prvního ročníku.
Děti, u kterých je vhodné zamyslet se nad odkladem školní docházky:
-
děti zdravotně oslabené,
-
děti s výrazným rozumovým opožděním,
-
děti s pomalejším nebo nerovnoměrným rozumovým vývojem,
-
děti nezralé v oblasti sebeobsluhy,
-
děti nezralé v oblasti sociálně-citové,
-
děti s problémy v oblasti řeči a komunikačních dovedností,
-
děti s problémy s pozorností a soustředěností,
-
děti s problémy v rozvoji grafomotoriky,
-
děti s problémy v pracovním tempu (výrazná pomalost).
Problematické oblasti dětí před zahájením povinné školní docházky
-
nezapne zip,
-
nechytne míč,
-
nezaváže si tkaničky,
-
nepoužívá správně příbor,
-
má chudou slovní zásobu,
-
neumí vést rozhovor,
-
špatně se orientuje v pravo-levé orientaci,
-
neumí se omluvit,
-
neumí se dělit,
-
špatně vyjadřuje emoce.
Zahájení povinné školní docházky je velmi důležitou a mimořádnou událostí v životě dítěte. Nástup do školy je završením dosavadního vývoje a vstupem do nové životní etapy. Dítě se na vstup do školy připravuje v předškolním zařízení, kde by měl být respektován individuální přístup zejména v oblasti vývoje dítěte na úrovni kognitivních funkcí. Je nutno vzít na zřetel, že významnou roli v oblasti připravenosti má také rodina a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Je důležité si uvědomit, že děti stejného věku mohou být různě fyzicky, mentálně či sociálně vyspělé.
Faktory, které je nutné v rámci posuzování dítěte zohlednit:
-
Přirozená vývojová specifika dětí by měla být promítána do obsahu, metod a forem jejich vzdělávání.
-
Přístup učitelky mateřské školy k dítěti musí zohledňovat jeho individuální specifika.
-
Mimořádný důraz je nutno klást na pedagogickou diagnostiku.
Školní připravenost zahrnuje předpoklady rozumové, citově-sociální, pracovní a tělesné. Tyto kompetence dítě získává procesem učení a sociální zkušeností ve své rodině, mateřské škole, kroužcích. Je to například dostatečné sebevědomí, zvídavost, schopnost jednat s určitým cílem, schopnost sebeovládání, schopnost pracovat s ostatními, schopnost komunikovat a schopnost spolupracovat.
Školní zralost je vysoce individuální záležitostí a zahrnuje celé spektrum…
